Průzkum českou mládež nepochválil
Velmi zajímavý článek o studii zaměřené na českou mládež. Nárůst počtů egoistů je nejen vizitkou společnosti, ale i rodičů. V globálu, rodiče jsou dnes nejslabším článkem v procesu vývoje osobností.
Jindřich Urban: Nastupuje generace mladých soutěživých egoistů? (časopis Psychologie dnes, 7-8/2010)
V průběhu třiceti let monitorovala empatické chování amerických studentů jedna studie. Ukázala, že schopnost vcítění se do druhého (empatie) klesá. Tento jev potvrzují i výzkumy mezi zaměstnanci a manažery v Itálii.
ČTK: Lakota vede k trvalému neuspokojení, tvrdí výzkum (TÝDEN.cz, 16. 10. 2015)
(Lakota je projev egoismu.) Lakotou a nenasytnou žádostivosti zasvětil svůj výzkum tým nizozemských a ruských psychologů. Studie byla publikována v časopise British Journal of Psychology. Lakota je přemrštěná egoistická touha vlastnit, je charakterizována jako porucha. Je považována za zdroj defraudace, korupce a dokonce i za příčinu válek. Lakomec bývá zřídka ššťastný, právě proto, že jeho žádostivost je nenasytná - nebude mít nikdy dost. Pro někoho se peníze mohou stát drogou. Výzkumy neuroekonomie ukázaly, že přítomnost peněz aktivuje specifická centra v mozku.
Jan Svoboda: Selfie je vrcholem sobectví a egoismu (online magazín Alive Ostravské univerzity, 19. 5. 2016
Psycholog se zabývá vlivem rodičů, pedagogů a sociálního prostředí. Mimo jiné poukazuje na potřebu změnit systém výuky žáků. V současné době těžiště stále spočívá v konzumním předávání informací. Studenti se právem dotazují: "Proč učíte, když to samé si můžeme najít na internetu?" Příčina? Uvádí: "Ryba smrdí od hlavy."
Poznámky k egoismu
Řady výzkumů egoismu, egoistů na internetu zanikají v informačním šumu, protože v článcích chybí pojmy egoismus, egoista, egoisté. Přitom popisy charakterových vlastností odpovídají egoismu: nerozvinuté sociální kompetence (současná pedagogika), nízká emoční inteligence (psychologie), nedostatečně rozvinuté měkké schopnosti a dovednosti - soft skills (personalistika firem) aj.
Myslím si, že určitou roli ve výzkumu egoismu egoistů hraje i to, že někteří autoři výzkumů nebo plátci výzkumů sami jsou egoisté a výsledky výzkumu by jim nabourávaly jejich představu o správnosti vlastního egoistického chování.
Nejeden egoistický vědec obejde své vlastní egoistické ego tím, že prostě vypustí tyto pojmy z výzkumu. Inu, subjektivita se projevuje i ve výzkumech. Někteří vyfiltrují informace tak, že závěr vyznívá ve prospěch egoismu. Egoističtí vědci mívají odlišné vnímání sociálních jevů než altruisté a osoby prosociální, jiné osoby vznětlivé a jiné osoby mírumilovné. Psychoneurologové zjišťují, že egoisté mají v některých oblastech mozku odlišnou strukturu. Vlivem subjektivity na výzkumy ve filozofii se zabývá obor fenomenologie vnímání.