Základy krize současné nemoderní levice a východiska z krize

Sondy věd směřujíví k levici

Myšlenkové sondy k levici

Jak souvisí níže popisované položky a podpoložky s levicovou krizí a rozvojem teoretických základů levice? Lidská společnost je tvořena systémem a všechny položky mezi sebou nějak více či méně souvisí. Tím, že někteří lidé nevnímají mnohé souvislosti, to neznamená, že neexistují. Kdo hledá, najde je. Kdo o nich neví, nevidí je.

Filozofie

Rozlišovat, abychom vyjasňovali

V současné době se ve veřejných diskuzích berou členové KSČ jako homogenní masa, navenek tak vystupovali. Realita však byla jiná. Abychom vyjasnili chyby z dob socialismu, potřebujeme si nejdříve vyjasnit pojem "komunisté":

1. osoby levicově smýšlející a věřící v existenci beztřídní společnosti,
2. marxisté vyznávající ideje marxismu.
3. členové komunistické strany:

• členem pasívním - ve slabé chvilce se nechal "zverbovat", samotné ideály jsou spíše lhostejné; nebo se jeho silně zidealizované představy rozešly se skutečností,
• členem ze zištných důvodů - kariéra, peníze, sláva; po převratu v Československu to někteří otevřeně a bez uzardění přiznávali,
• členem z přesvědčení o správnosti komunistických ideálů:

Dogmatik

lpící na doslovném výkladu marxistických textů,

Bez kritického myšlení

mnoho nepřemýšlí, zaměřují se hlavně na plnění svěřených úkolů,

Kriticky myslící

ve straně označováni jako rebelové.

Dle mého názoru, problém v KSČ byl ten, že v KSČ v roce 1989 bylo málo kriticky myslících a věřících v ideály a nejvíce bylo členů ze zištných důvodů, o čemž svědčilo hromadné zahazování stranických knížek již v počátku převratu. Kriticky myslící členové často byli ze strany vylučování či sami ze strany odcházeli pro svou bezmocnost vůči "většině". ("Většina" bývala většinou mlčící a podléhala vlivu stranických "autorit".) Po převratu se mnozí ani netajili tím, že jejich smýšlení je celoživotně antikomunistické a v KSČ byli jen z prospěchu. Byli falešní komunisté prospěšní KSČ nebo prakticky KSČ škodili? Velké škody páchali egoističtí kariéristé - falešní komunisté až švejkovsky "slepým" plněním úkolů a přehnaně komunistickým vystupováním ve firmách a organizacích. Prostě falešní komunisté bývali komunističtější než komunisté z přesvědčení. Obyčejní lidé tu švejkovštinu viděli. Kritika pravice vůči komunistům z období socialismu směřuje právě vůči chování a jednání falešných komunistů a současní komunisté se nedovedou dosud od těch falešných odlišit.

Pravda?

Z pohledu vědeckého poznávání podstat a jevů platí, že čím více úhlu pohledů se syntetizuje, tím je poznání pravdě blíže. Vezměme si, z kolika úhlů pohledů se ve školách v rámci všeobecného poznávání probírá člověk: biologicky, psychologicky, evolučně, historicky, geograficky, ekonomicky, kulturně, komunikačně (verbální, nonverbální a paraverbální komunikace), umělecky, sociologicky, politicky aj. Provedl někdo revizi teoretických základů levice, zda odpovídají současnému poznání člověka? Vědy neustále přinášejí nové informace a nové informace umožňují zpřesňování představ.

Podstata

Mezi podstaty patří lidský jedinec - jeho schopnosti, dovednosti, zkušenosti a vědomosti.

Jev

Mezi jevy patří všechny projevy člověka a projevy skupin lidí. Tyto jevy jsou ovlivňovány řadou vnějších faktorů, mezi ně patří vlastnictví majetku, společenské postavení, bydliště aj. Mezi vnitřní faktory patří např. genetické předpoklady, stav vitality, pudů, citů, emocí, návyků, rozvinutých schopností a dovedností (zejména psychických), vědomosti a osobní zkušenosti aj.

To vyvolává otázku, nakolik člověk je těmito oblastmi ovládán a nakolik se svobodně rozhoduje? Toto je ryze individuální, některé osoby převážně jednají impulzivně pod vlivem vnitřního prostředí. Tyto osoby snadno podléhají konzumnímu stylu života a jsou snadněji ovladatelné.

Nejsvobodněji se rozhodují osoby, které mají rozvinutou schopnost nadhledu, schopnost vnímat z pozice nezaujatého pozorovatele. Jsou páni svých pudů, citů i emocí. V dnešní době těchto osob není mnoho.

Korelace jsou oporou hypotéz

Rámcově lze pozorovat například vzájemnou kladnou korelaci vývoje od agresivity k sociální smířlivosti:

• historickým vývojem charakteru společnosti,
• optimálním vývojem charakteru osobnosti,
• evolučním rozvojem sociálních schopností a dovedností.

Jde o nahodilost nebo zákonitost? Korelace mezi vývojem plodu dítěte a evoluci od nižších živočichů k člověku se dnes bere jako zákonitá.

Fenomenologie vnímání

Hraniční obor mezi filozofii a psychologii.

Výchozí oblasti filozofie je zde zkoumání vlivů vnímání jednotlivých typů osobností na jejich filozofickou tvorbu. Je to velice zajímavá oblast. Podle článků z internetu to vypadá, že zde filozofové "objevují Ameriku". Nenašel jsem článek, v němž by filozof ve svém článku o fenomenologii vnímání opíral své závěry o poznatky z psychologie. Zde je potřeba mír dvojí odbornost: filozofie + psychologie

Dovedeme si představit, jak ve svém vědomí vnímají společnost pravicově orientované osoby? Čím se liší jejích vnímání, "vidění" společnosti? Je to filozofická oblast, které na svůj boom teprve čeká. Jednou umožní zkoumat rozdíly ve vnímání mezi levicově a pravicově orientovanými osobami. Taktéž rozdíly mezi vnímáním mírumilovných a militantních osob.

Na internetu jsem se nesetkal s levicovým článkem, který by se zabýval touto významnou oblastí. U levicových politiků zde vidím velký problém, v parlamentu a zastupitelstvech stavějí svou argumentaci na základě vlastního vnímání. Rozpravy mezi levičáky a pravičáky mi pak připadají ve stylu: "Jeden o voze, druhý o koze."

Velmi zjednodušeně, pravičáci nemají sociální cítění, proto společenské jevy vnímají ochuzeně a podle toho i tak přemýšlí. Představte si, že nad vámi bydlí soused, který je hluchý a často při chůzi dupe nohama tak, že vás tím silně ruší. Když mu řeknete, že nemá tolik dupat nohama, pomyslí si, že to nemá dělat proto, aby se nepropadl. Je hluchý a hluk je pro něho nepochopitelná záležitost. Protože si je jistý, že podlaha je pevná, s dupáním nepřestane. Když někdo jiný totéž řekne slyšícímu sousedovi, ten si hned představí zvuky, jaké asi slyší soused. Zda přestane s dupáním či ne, je jiná. Sociální apelace, které jsou účinné mezi levičáky, prostě nefungují při apelování na pravičáky. Proto mnohdy výsledek argumentací levicových politiků na pravicové je jako házení hrachu na zeď. Přesto dál a dál házejí hrách na zeď a nepoloží si prostou otázku: "Vnímají pravičáci problém stejně jako já?"

Psychologie

Dysforie

Předstupeň deprese - rozlada, lidově řečeno věčná otrávenost; stav úzkostí, subjektivně pociťovaná nepohoda, nepříjemné emocionální ladění, subdeprese až deprese; opakem je euforie.

Není dysforie běžnou náladou levicových občanů?

Chování sociální

Je to chování jedince v souvislosti s mezilidskými vztahy; chování ovlivněné přítomností, postoji či jednáním druhých, nebo ovlivňující druhé, případně oboje; též chování získané sociálním učením.

Nejnižší úrovni je silně agresivní bezohledné egoistické chování. Dovedete si představit, že batole má sílu dospělého člověka?

Nejvyšší úrovni je prosociální chování, viz níže. Člověk má dány genetické předpoklady k prosociálnímu chování. K takovému chování je osoba motivována, když se sociálním učením u ní rozvinou vyšší sociální schopnosti a dovednosti. Ne u všech se vše dostatečně rozvine, zejména kdy rodiče dělají řadu výchovných chyb.

Syntetické myšlení (myšlenkový proces)

Jde o schopnost, která se rozvíjí potřebnými stimulacemi za vhodných okolností.

Pro analytické zkoumání je někdy výhodné zabývat se především podstatou a jindy projevy podstaty. Avšak chceme-li porozumět celku, je potřeba vědomosti o podstatě a jevech syntetizovat do funkčního modelu. Složitější syntéza vyžaduje vyšší úroveň abstraktních myšlenkových schopností. Ve školách bývají žáci vedení spíše k unitárnímu jednoduchému myšlení, které se dobře známkuje.

Příkladem výsledku syntetického myšlení je Marxův model hybných sil ve společnosti.

Psychologie personální

Typ osoby

Je to osoba, u které převládají určité charakterové vlastnosti. Jde o zidealizovaný typ, který umožňuje při výzkumech a průzkumech třídění získaných informací zejména na osách. Zkoumání vyhraněných typů a pomáhá lépe porozumět chování lidí. Většina lidí se více méně blíží k některému typu. Typologie osob se provádí z různých úhlů pohledů. Zde je vybrán vztah k uspokojování potřeb.

Altruista

Osoba (opak egoisty) upřednostňuje společenské zájmy před osobními, prostě se obětuje pro ostatní. Často se nechává zneužívat egoisty, kteří altruisty považují za blázny nebo přetvařující se egoisty. (Dnes někteří pozměnili původní význam pojmu altruismus (opak egoismu) natolik, že odpovídá prosociálnímu chování, které není opakem egoismu, ale nejvyšší úrovni sociálního chování. Osobně ponechávám původní význam pojmu, který označuje opak egoisty, protože existují osoby, které se skutečně obětují ve prospěch druhých. Vzorným příkladem je známá Matka Tereza.

Egoista

Osoba převážně upřednostňuje osobní zájmy před společenskými zájmy, převážně osobní zájmy nadřazuje nad zájmy jiných osob. To odpovídá základnímu psychickému profilu pravicově orientovaných osob, které sympatizují s pravicovými idejemi. Záměrně je zde kladen důraz na "převážně", protože i ten největší egoista se zachová někdy altruisticky a naopak. Někteří egoisté se přetvařují a navenek se chovají altruisticky, pokud jim z toho plyne osobní prospěch: plat od humanitní organizace, vyšší politické postavení, oslavování své osoby aj.

"Ten,
kdo není spokojen s tím, co má,
nebyl by spokojen ani s tím,
co by chtěl."

Sókrates

Prosocialista

Osoba, která, má zvýšený sklon nezištně pomáhat druhým, dovede si obvykle udržovat nadhled při posuzování potřebnosti a brání se zneužívání své dobroty. To odpovídá základnímu psychickému profilu levicově orientovaných osob. Pojem "prosocialista" jsem si vymyslel, je logicky odvozen od prosociálního chování: kdo se chová převážně egoisticky, je egoista; kdo se chová převážně altruisticky, je altruista; logicky - kdo se chová převážně prosociálně je pasocialista, lidově lidumil.

Osoba prosociální (s prosociálním chováním) z pohledů různých oblastí:

Ekonomická oblast - personalistika firem

Osoba s vysokou úrovní měkkých schopností a dovedností (soft skills)

Lidová oblast

Osoba moudrá a dobrosrdečná

Marxistická oblast

Osoba uvědomělá (komunisticky)

Pedagogická oblast

Osoba s vysoce rozvinutými sociálními kompetencemi

Politická oblast

Osoba levicově orientovaná s vysokým sociálním cítěním

Sociologická oblast

Osoba vysoce sociálně vyzrálá

Psychologická oblast

Osoba s vysokou emoční inteligencí

Psychoanalytická oblast

Osoba, která má množinu vyšších sociálních schopností a dovedností, má:

- rozvinutou schopnost empatie;
- rozvinutou schopnost vysoké sociální představivosti - sebe vnímá jako součást společnosti;
- rozvinutou schopnost dobré orientace v mezilidských vztazích;
- rozvinutou schopnost týmově spolupracovat a mírumilovně konstruktivně řešit konflikty;
- rozvinutou schopnost konstruktivního myšlení.

Z výčtu je vidno, že pro všechny obory není jednotné pojmosloví, což silně komplikuje mezioborový přenos informací.

Projevy prosociální osoby (charakteristické jevy podstaty)

• Solidarita s potřebnými, nezištná pomoc druhým
• Práce pro blaho společnosti
• Sympatie s levicovými hodnotami a levicovými programy
• Týmová spolupráce (neslučitelné s egoistickým soupeřením)
• Konstruktivní hledání řešení k oboustranné spokojenosti (neslučitelné s egoismem)

Pozor na pokrytce

Některé egoistické osoby bez skrupulí předstírají vyšší úroveň svého sociálního chování ze zištných důvodů: pro slávu, vyšší postavení (v politice, v humánní organizaci), osobní prospěch (bezplatné cesty do zahraničí, placené místo v humánní organizaci, …).

Nejdokonaleji se dovedou přetvařovat někteří psychopati. Svými dárky přesvědčí svou oběť jak je k ní bezmezně altruistická a poté egoisticky vytáhnou z oběti mnohonásobně více, než ji dali. Pro psychopaty to obvykle bývá jen hra.

Vizionář - pojem má různé významy

Vize - představa, zjevení, vidění do budoucnosti.

blouznivec

Osoba blouznivá, hanlivý pojem pro snílka nebo osobu mající bludy, mají nepodložené představy o věcech budoucích. I ti nejschopnější vizionáři bývali často ve své době označování jako blouznivci.

 

věštec

Osoba mající schopnost předpovídat budoucnost na základě magických praktik. Známy jsou kněžky z chrámů nazývané Sibyly.

 

futurolog

Osoba vypracovávající dlouhodobé vize na exaktní úrovni - exaktní vizionář. Jeho představy budoucnosti jsou podložené soudobými poznatky. Nejznámějším byl Julius Verne. Mezi vizionáře lze řadit i Karla Marxe s jeho představou komunismu. Také Jan Amos Komenský byl vizionářem: předpokládal, že mladí lidé ještě než se stanou rodiči, budou se vzdělávat o zákonitostech ve výchově dětí. Schopní vizionáři jsou dnes velice žádaní v různých firmách, navrhují rozvoje pracovišť, rozvoje spotřebního zboží apod. samozřejmě, že jich vize se ihned nerealizují, ale nejdříve se podrobují vědeckému zkoumání. Prognostici se zabývají kratšími časovými úseky.
    Futurologové se od jiných liší zejména tím, že mají silně rozvinutou schopnost přemýšlet v dlouhých časových úsecích - jedné i více generací. Prognostici se zabývají kratšími časovými úseky. Osoby s minimální časovou představivosti žijí ze dne na den a nedovedou si ani udělat měsíční rozpočet. I když mají slušný příjem, nevycházejí s penězi a berou si zbytečně půjčky. V minulosti bývalo běžné, že otec sázel stromy s vědomím, že plody bude sklízet jeho syn. Dnes lidé do dálky většinou nevidí, dlouhodoběji život neplánují, proto chtějí mít všechno co nejrychleji:
"Buď co nejrychleji, nebo to nebude nikdy."
     Stává se, že schopný vizionář svou vizí předběhne svou dobu natolik, že mu lidé prostě nevěří a považují ho za blouznivce. Všechny vize úspěšně prověří čas. Vizionářem byli pionýři letectví, kosmonautiky, osobních počítačů, mobilních telefonů, holografických filmů, 3D tiskáren atd. Kdyby nebylo vizionářů, kde asi by byla lidská společnost dnes?

Sociologie

Skupina

Sociologie se zabývá zkoumáním skupin, je to množina osob vymezena jedním nebo několika kritérii: územní celek, rasa, národnost, politická příslušnost, náboženské vyznání atd. Abstraktními skupinami jsou skupiny umělé vytvořené v rámci zkoumání sociálních jevů. Jsou vytvářeny třídícími znaky jako je věk, pohlaví, vzdělání, angažovanost ve volbách (volič - nevolič), bydliště, profese, oblast zaměstnání, majetkové poměry atd.

Charakter skupiny

Charakter skupiny lze rozdělit na tři dílčí oblasti: sociální charakter skupiny, mentalita skupiny a kultura skupiny.

a) Sociální charakter skupiny

Zahrnuje souhrn charakterových rysů, které jsou společně většině členů skupiny. Charakter je dán převážně rozvinutostí vyšších sociálních schopností a dovedností. [Autorský výklad]

Dle mého názoru je dobré jednotně vyhodnocovat základní charakterové vlastnosti na osách:

• chladnokrevnost - hysteričnost (Zde je optimální střed.)
• egocentričnost - bez egocentričnosti
• egoismus - prosocialismus (altruismus se k hodnocení nehodí)
• agresívnost - mírumilovnost
• hrané chování (neupřímnost) - přirozenost chování (upřímnost)

b) Mentalita skupin

Mentální

duševní, myšlenkový, rozumový

 

Mentalita

Znamená převažující druhy prožívání, které se projevují v každodenním chování. Mezi základní prožívání patří: prožívání vitality, citů a emocí. (Autorský výklad)

 

Mentalita společnosti

Je součástí charakteru skupiny a je dána převládajícím druhem prožívání u členů společnosti. Společnost je zde brána jako druh skupiny.

 

Dějiny mentalit

Z pohledu vývoje ekonomických formací se měnily i mentality společností, pracovních sil. Dnes na některých vysokých školách již mají zaveden předmět "dějiny mentalit", jako součást sociálních dějin. Dějiny mentalit se dnes staly samostatným historickým oborem. Informace o mentalitách slouží k lepšímu porozumění dějinných událostí. Je zvláštní, že mentalitami se dnes zabývají nejvíce historici a ne sociologové a politologové.
     Dle mého názoru, v rámci mentality je dobré posuzovat převažující emoce (úzkosti a ustrašenost, zlost a agresívnost, smutek a skepse, radost a optimismus), temperament, sebedůvěra, regionální a historická proměnlivost.

 

Monitorování mentality ve skupinách

Sledování vývoje mentalit v pravidelných intervalech se provádí v některých větších a moderních firmách na jednotlivých pracovištích, aby v případě potřeby mohli manažeři situaci včas pozitivně ovlivnit. Zájem je prostý: co největší produktivita a kvalita práce, také snižování zbytečných ztrát a zlepšovatelství: "Špatná nálada pracovníků vede ke zvýšené fluktuaci, nižší produktivitě a kvalitě práce, k nezájmu o zlepšovatelství a angažování se ve snižování zbytečných ztrát ve firmě. Při velké konkurenci i tyto "maličkosti" hrají v ekonomické prosperitě firmy významnou roli.
     V současné době se vedle výzkumů volebních preferencí neprovádí systematické monitorování nálady voličů. Dnes se zohledňuje hlavně vliv volebního programu a jednotlivých osobností na politické rozhodování. Nezohledňuje se významný vliv nálady stoupenců idejí na ose levice pravice.
     Občanstvo České republiky je známo špatnou náladou. Z toho lze odvodit, že i na pracovištích v průměru převládá špatná nálada. Proto je opodstatněné se domnívat, že tato špatná nálada populace zhoršuje produktivitu práce a to sebou nese i nižší mzdy a nižší státní příjem z daní. Ke špatné náladě přispívá nevhodný životní styl, citové strádání a média plná negativismu.
     Jaký je rozdíl v náladě mezi levicově a pravicově smýšlejícími občany?

c) Kultura skupiny

Každá skupina má svou kulturu, ať už jde o rodinu, kolektiv na pracovišti, region či národ atd. Kultura je velmi rozložitá oblast a je dostatečně mapována. V některých firmách věnují velkou pozornost firemní kultuře a vyplácí se jim to.

Politologie

Chybějící holismus v politologii

Holismus - zdůrazňování celistvosti. Lidská společnost funguje jako provázaný systém. Neholistický, zúžený pohled vyvolává jinou představu a tudíž jiné závěry. Například, statistika ukáže, že v USA se v průměru dožívají vyššího věku než v socialistickém Československu.

1. Neholistický přístup: Vývoj společnosti ukazuje, že s rozvojem zdravotnictví se prodlužuje délka života. Z toho vyplývá, že v USA musí mít kvalitnější zdravotnictví.
2. Holistický přístup: Které faktory a nakolik ovlivňují délku průměrného života? Ty hlavní:

• úroveň zdravotnictví,
• životní styl,
• životní prostředí,
• genetické předpoklady,
• války aj.

Je toho prostě na vědeckou práci. Myslím si, že zde hraje velkou roli rozdílný životní styl. V socialistickém Československu bylo bezplatné zdravotnictví, občané proto neměli žádné finanční obavy, že by vážnější nemoc mohla finančně zruinovat celou rodinu. Taktéž neměli obavy, že dlouhodobým onemocněním by přišli o životně důležitý zdroj příjmů: měli garantovanou nemocenskou případně invalidní důchod, byť malý stačící na přežití. Proto neměli takovou motivaci preventivně pečovat o své zdraví. V USA musí občané vynakládat velké peníze na zdravotnictví, mnozí nemají ani žádné zdravotní pojištění. Hrozba finančního zruinování celé rodiny je silně motivuje vést zdravější životní styl, proto se dožívali v průměru vyššího věku.

Mezioborovost v politologii

Když jsem procházel politologický slovník, tak tam nebylo z personální psychologie a z oblasti mentalit takřka nic. Všechny společenské jevy se tam dávají do souvislostí s politikou, ekonomii, historii a geografii. Předpokládám, že v budoucnosti se to změní a politologie se bude mnohem více zajímat o poznatky psychologie v oblasti mentalit a příčinami rozdílných sympatií občanstva na osách levice - pravice a militantnost - mírumilovnost.

Politická scéna

Občanstvo není beztvarou masou, kterou se dá plně ovládat. Charakter občanstva a charakter vlády bývá do určité míry v rovnováze. Je-li rovnováha kriticky porušena, občanstvo se začne bouřit. Zákon rovnováhy platí. Personální psychologie je jako lupa, bez ní se občanstvo jeví amorfní.

Pedagogika - výchova

Na základě osobních zkušeností vnímám proces socializace (rozvoj osobnosti) v jednotlivých oblastech. Třídění odpovídá evoluci v oblasti sociálního učení. Všechny socializační druhy ovlivňují chování a jednání osob.

Osobní zkušenost

Již od určitého prenatálního věku se osobní zážitky (zkušenosti) ukládají do paměti, co je normální ve vnějším světě: zvuky, hlas matky, chutě (v plodové vodě se objevují látky z potravy), emoční život (prostřednictvím hormonů v krvi prožívá pod stejné emoce jako matka). Osobní zážitky spojené se silnými emocemi se ukládají zpočátku pouze do nižších mozkových center. Teprve s aktivováním velkého mozku se ukládají i ve velkém mozku. I když později mnohdy ani nevíme, že jsou uloženy ve velkém mozku, (neobjevují se ve vědomí), jsou tam a působí na psychiku z podvědomí. Ve výjimečných případech mohou způsobovat psychické problémy, aniž osoba ví pro. Nápravou se zabývají psychologové v různých centrech.

Například když batole není zvyklé být občas samo, a jednou osamoceno se probudí a zjistí, že je samo a nikdo nepřichází na jeho křik, prožije velký strach z opuštěnosti. Dá se to označit jako psychické trauma. A léta pak bude dítě prožívat časté úzkosti a bude velmi bázlivé, aniž rodiče budou vědět proč. (Mnoho rodičů projevy chronické úzkosti u dítěte bere jako geneticky danou vlastnost, proto to neřeší.)

Nápodoba

Mezi učení kojenců nápodobou patří nápodoba mimiky. Dítě potřebuje propojením nervových vláken dát do souladu vlastní prožitek s výrazem obličeje druhé osoby. Mimika je jedním z významných komunikačních kanálů. Sklon dětí napodobovat druhé je dán geneticky. Ono je to velmi opodstatněné u tlupy v přírodě. Když jedinec začne prchat, v rámci přežití je výhodné prchat s ním, aniž se ví proč. Když by nejdříve zjišťoval, proč prchá, pak by již nemusel utéci predátorovi.

Návyky

Mezi prvotní návyky patří nestrkat prstíčky druhým do oka, nebouchat do nosu. U předškoláků je návykem zdravení, neskákání do řeči, hygienické návyky atd. Návyky jsou běžnou součástí každodenního života člověka. Nejsou však zárukou sociálnosti osoby. I chladnokrevný úkladný vrah se může pohybovat dle etikety v nejvybranější společnosti.

Rozvoj schopností

Mezi sociální schopnosti patří komunikační schopnosti, empatie, orientace v mezilidských vztazích atd. Pokud se u osoby dobře rozvinou sociální schopností a dovedností, pak i bez etických kodexů se dovede dobře orientovat ve společnosti. Na rozvinutosti sociálních schopností a dovedností závisí emoční inteligence EQ, kterou mnozí označují za důležitější než rozumovou inteligenci IQ.

Základy řady schopností se vytvářejí již v raném věku, před tím, než se začnou projevovat navenek. Tvorba těchto základů je ukrytá, jako by neexistovala. Když se začnou schopnosti projevovat navenek, hovoříme o talentu, nadání.

Vědomosti

Získávání informací o pravidlech v kulturním životě. Ve školách se vědomosti tzv. vštěpují. Na tom staví základy etika, která klade důraz vštěpování morálních kodexů. Pokud je sociální chování osoby postaveno pouze na těchto základech, často se projevuje rozporem mezi vnitřními hnutími a vnějším chováním. Takové osoby mívají problém se pohybovat ve společnosti, jejíž morální kodex neznají. Vědomosti nejsou zárukou morálního chování, například inteligentní vzdělaný německý lékař Mengele. Na vědomostech, jako základ sociálního chování, stavěli komunisté při budování socialismu, proto se masově prosazovalo politické vzdělávání, kde se vštěpovaly informace o výhodách socialismu, a vštěpoval se morální socialistický kodex. To však nemělo předpokládaný efekt, jak dokládá vývoj v Československu po roce 1989.

Třídění psychických schopností je analytické, abychom lépe porozuměli jednotlivým oblastem lidské psychiky. Na myšlení, emoce, city, rozhodování a jednání působí tyto oblasti synteticky - všechny vnímáme jako jeden vnitřní prožitek.

Ekonomie - management, personalistika

Připadá mi zajímavé srovnávat psychologický profil levicově orientovaných osob a profily osob pracujících, které jsou pro firmy perspektivní - žádané na současném pracovním trhu. Psychologie umožňuje podrobněji specifikovat (detailněji popsat) jednotlivé položky osobnosti. Populárním pojmem v této oblasti je dnes "soft skills" - měkké dovednosti, které se nedají hodnotit tvrdými daty jako například věk, délka praxe, druh a úroveň vzdělání, stupeň funkce aj.

Měkké dovednosti - základní seznam

• aktivní přístup,
• asertivní jednání,
• budování týmů, *
• flexibilita, schopnost se adaptovat a přijímat změny,
• komunikační dovednosti, *
• konstruktivní kritičnost a schopnost přijímat kritiku,
• kooperace, *
• myšlení podle analogií (je spojeno s učením a spojováním znalostí z nejrůznějších oblastí do nových souvislostí - mezioborové myšlení),
• objevování a orientace v informacích,
• ochota riskovat,
• osobní efektivita,
• otevřenost, *
• ovlivňování lidí nebo prodejní dovednosti, ±
• plánování a organizování, ±
• podnikatelské myšlení, rozhodování v podmínkách nejistoty,
• řešení konfliktů a vyjednávání, *
• samostatnost,
• sebereflexe, kritické vnímání sebe sama, *
• schopnost týmové spolupráce, **
• strategické neboli koncepční myšlení,
• strukturované myšlení vedoucí k rozpoznávání, pochopení a řešení problému,
• tvůrčí (kreativní řešení problémů)
• výkonnost,
• vytváření sociálních sítí, **
• zvládání zátěže,
• zvyšování kvalifikace, ochota učit se novým věcem.

± U těchto položek záleží na sociální úrovni vedení firmy, zda jim jde o bezohlednou dravost pracovníků nebo o etičnost pracovníků.
* U těchto položek je silný egoismus neumožňuje naplňování těchto požadavků.
** Tyto položky již výrazně projevem neegoistického chování, vyžadují vysokou sociální vyzrálost, jaká bývá u levicově orientovaných osob s vysoce rozvinutými vyššími sociálními schopnostmi a dovednostmi.

K jednotlivým položkám jsou připojeny i hodnotící škály na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí:
http://kompetence.nsp.cz/mekkeKompetence.aspx

Personalisté dnes stále méně požadují u uchazečů o práci kariérismus a soutěživost, typické charakterové rysy pro pravicově orientované osoby. Pravicová ideologie přímo staví na individuální dravé soutěživosti.

Zaměstnanci firem v zemi, toť v jádru součást lidu. Zaměstnanci jsou rovněž to, co Marx v jádru popisuje jako pracovní síly. Podle modelu hybných sil ve společnosti od K. Marxe, rozvoj technologie výroby působí na rozvoj pracovních sil a ty působí na rozvoj výrobních vztahů, výrobních formací.

Tak se nabízí otázka: Není právě zde chybějící klíč k porozumění přechodu od kapitalismu k socialismu a následnému mírumilovnému liberálnímu komunismu?

Komunismus - ekonomická formace

Dá se komunistická společnost přirovnat ke společnosti fungující na základě principů týmové spolupráce?

Nezaměňovat práci v týmu a týmovou spoluprácí. Jsou to rozdílné kategorie. Práce v týmu může být týmová, ale nemusí.

Princip týmové spolupráce spočívá v tom, že každý člen skupiny přispívá k práci skupiny dle svých schopností a odměňování jednotlivých členů skupiny je rovným dílem, bez ohledu na to, zda někdo přispěl více či méně.

Princip týmové spolupráce je v rozporu s egoistickým, pravicovým chováním. Zato je v souladu s prosociálním, levicovým chováním a je v souladu s levicovými idejemi.