Web - Levicové obzory

Budoucnost KSČM - diskutujte v souladu s usnesením


Zamýšlení v souladu s usnesením IX. sjezdu KSČM

Stanislav Hendrych

Problémy

Mylně jsem se domníval, že volební propad KSČM na politické scéně vyburcuje široké členstvo k aktivnímu hledání nových východisek z levicové krize. Dění ve straně sleduji hlavně z Haló novin. Vypadá to, že členstvo se spokojilo s plánem konat mimořádný sjezd v dubnu 2018. V Haló novinách se objevilo jen několik všeobecných výzev k diskuzím a ke kvalitnější práce členstva. A pak nářky, nářky na kapitalismus, na média, na Babiše aj.

Zatím nejkvalitnější realistické vyhodnocení voleb a konstruktivní návrh jsem četl od soudruha Leoše Luzara v článku Jak dále? Otázka pro Evropu, ale i pro KSČM (Haló noviny, 21. listopadu 2017) Současný vývoj ve straně směřuje k tomu, že se ve vrcholovém vedení vymění pár osob a jinak zůstane vše při starém. Bude opět promarněná šance a KSČM bude dál ztrácet své voliče.

Klíčovým problémem není personální stránka KSČM, ale ideová. Levicově orientovaní voliči přestávají ideovému scénáři prostě věřit. Pokud je nějaká idea přitažlivá s reálným scénářem, pak se kolem ní občané sdružují. V současnosti se komunistické hnutí v České republice nemá přitažlivý reálný scénář, proto se komunistické hnutí rozpadá do drobných komunistických stran a příznivci KSČM více a více přestávají věřit politickému scénáři KSČM. Buď dávají hlas silným osobnostem, které dávají větší naději na větší reálné změny k lepšímu nebo se zklamaně stahují do pasivity a nejdou k volbám. Myslím si, že těch pasivních levičáků přibývá.

Současné vedení strany očekává bouřlivou diskuzi zdola a dole zase logicky očekávají tvořivou práci elity nahoře, protože ve vnitrostranických volbách vybírali ze svých řad svou elitu. Realitou je v globálu bludný kruh mlčení o strategických cestách, scénářích.

Nestačí jen vyzývat, apelovat, kritizovat, nadávat, proto předkládám k podnícení větší vnitrostranické diskuze tento článek a pro inspirující podněty mám webové stránky "Levicové obzory". Jak je to se současnými komunistickými scénáři?

Stávající scénáře cesty k lepší společnosti

  1. "Máme propracovanou vizi socialistické společnosti, cíl. Občané se pro tuto vizi nadchnou, budou volit komunisty, ti volby začnou vyhrávat a budou moci realizovat svou vizi." V současné internetové době se mohou informace mezi občany šíři po internetu takřka rychlostí blesku. Pokud by tato vypracovaná vize zaujala širokou veřejnost, rozšířila by se po internetu masově během několika dnů. Nic takového se nestalo.
  2. "Budeme kvalitně pracovat ve veřejné správě, v obcích, krajích, parlamentu. Občané ocení naší práci a budou nás stále více volit, až budeme vyhrávat volby a pak můžeme začít s budováním socialistické společnosti." Sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná, najdou tě. Problém tohoto scénáře výstižně a srozumitelně popsal ve svém článku soudruh Leo Luzar.
  3. "Vyburcujeme masově občany a revoluční cestou jako v Rusku a na Kubě převezmeme moc. Pak začneme budovat socialismus." Tento scénář je popsán v Komunistickém manifestu jako první realizační bod na cestě ke komunismu. V době jeho vzniku v Evropě neexistovala demokracie v dnešní podobě. V zemích vládly totalitní monarchie. Dnes tento scénář ignoruje skutečnost, že revoluce v Rusku a na Kubě zemích svrhla vládu, která nevzešla z demokratických voleb. Dnes u nás v podstatě není potřeba násilí, stačí, kdyby se občané domluvili a v řádných volbách masově volili levicové strany a hnutí. Pokud není vůle voličů budovat socialismus, pak by po násilném převzetí moci musela následovat silná diktatura bez demokratických voleb. Pokud by se následně konaly demokratické volby, vyhrály by pravicové strany a ty by opět restaurovaly kapitalistické zřízení.
  4. "Dle prognózy Karla Marxe kapitalismus bude překonán vyšší ekonomickou formaci. Je potřeby být připraveni na situaci, až se kapitalismus sám zhroutí a ujat se vlády." Stoupenci tohoto scénáře asi dobře nečetli Komunistický manifest, nebo ho četli špatně. Je v něm popisováno, jak nejdříve uvnitř staré formace se začne rodit formace nová a když nabude dostatek síly, odstraní formaci starou. Žádná formace se nezhroutila sama od sebe. To je jen zbožné přání některých naivních osob, že současný kapitalismus dnes zahnívá a sám se zhroutí. Realitou je, že naopak takřka v celé Evropě kapitalistické zřízení posiluje, bohatí ještě více bohatnou a chudí ještě více chudnou.
  5. "V souladu s hybnými silami ve společnosti dojde v dohledné době k takové nadvýrobě vlivem robotizace, že peníze ztratí význam. Pak se začne vytvářet komunistický systém." Již v současné době v Evropě se vyrábí tolik, že všichni obyvatelé Evropy by mohli žít spokojený život. Takové nadvýroby by bylo dosaženo pouze v případě, že by všechny firmy neustále vyráběly i při finančních ztrátách. V realitě firmy vytvářející nadvýrobu krachují a zanikají. Proto nemůže dojít k takové nadvýrobě, že by peníze ztratily smysl.
  6. Příčinou zla ve společnosti je soukromé vlastnictví výrobních prostředků. Vlastníci kapitálu se vlivem tohoto zlatnictví chovají bezohledně egoisticky. Proto je potřeba odstranit soukromé vlastnictví výrobních prostředků a tím zanikne i bezohledná egoistická touha kumulovat bohatství vykořisťováním." Toto je druhý bod scénáře popsaný v komunistickém manifestu. Východiskem byla představa, že samotné vlastnictví kapitálu plodí bezohledné egoistické chování. Představa to byla logická, vycházela z tehdejšího pozorování společnosti. Praxe však ukázala, že tato představa byla mylná. Rozhodující není samotné vlastnictví kapitálu, ale samotná touha po vlastnictví kapitálu, bohatství. Teoreticky v průběhu generací žijící v socialistické společnosti bez soukromého vlastnictví výrobních prostředků měla zcela zaniknout egoistická touha po kumulaci soukromého kapitálu vykořisťováním. Nezanikla! Naopak lze pozorovat, že v socialistickém zřízení začal postupně narůstat počet egoistických osob více než v mnohých tradičních kapitalistických zemích. Nárůst počtu egoistů se projevil restauraci kapitalismu v zemích socialistické soustavy. Novodobými kapitalisty se v rozporu s marxistickými idejemi stávaly i osoby ryze dělnického původu, dokonce i některé osoby komunisty kádrově prověřené, i z řad komunistických funkcionářů.
  7. "Pravda a láska zvítězí. Když se budeme k druhým chovat s láskou, začnou se postupně i druzí chovat s láskou mezi sebou." Toto je ryze naivní představa. Ano, do určité míry se člověk chová v závislosti na okolí. Sebevětší láska však nezmění egoistu. Ten nevnímá pravdoláskaře jako pravdoláskaře, ale buď jako falešné neupřímné egoisty nebo za prosté blázny. Myslím si, že samotnou filozofii pravdoláskařství lze vystopovat v literatuře takřka od nepaměti. Kdyby tenhle scénář byl skutečně účinný, tak dnes bychom již žili v rajské společnosti.

Návrhy cesty z volební krize

Dle mého názoru může vyvést KSČM z volební krize realizace několika bodů:
  1. V boji s pravicovou ideologii, obhajující egoismus, nahradit rozumové argumenty a apelace na sociální cítění vědeckými poznatky o egoismu, jako nižší úrovni sociálního chováním. Tím sice egoisté nezmění své egoistické chování, ale vlije to energii do neegoistických, levicově orientovaných občanů, kteří prožívají pocit poraženosti v ideovém souboji s pravičáky.
  2. Realizovat návrh co napsal Leo Luzar o vlastnostech lídra KSČM.
  3. Na dubnovém sjezdu KSČM předložit delegátům k výběru několik alternativ scénářů. Jaké scénáře upřednostňují mladí komunisté?
  4. Provádět hluboké analýzy příčin egoistického chování a na základě výsledků volit strategii. Nebudou-li ve společnosti, nebudou pravičáci - opora kapitalistického zřízení. Takové analýza nelze provádět pouze laickými diskuzemi jako v době vytváření základů filozofie jako vědy. Dnes společnost disponuje širokým spektrem veřejně dostupných informací o příčinách egoistického chování. Stačí jen pohledat z tepla domova po internetu. Kdo nehledá, nenajde, i kdyby to měl před nosem.
  5. Provést hlubokou analýzu hybných sil ve společnosti s využitím nových historických zkušeností a vyžitím soudobých poznatků humánních věd. Zde nejde o deformování myšlenek K. Marxe jako ve "Frankfurtské škole", ale reálnější poznání fungování těchto hybných sil. Obrazně, jde o léčbu společnosti, jako když lékaři čím hlouběji poznávají procesy v lidském těle, tím účinněji mohou léčit. Samotná pravda se nerodí v diskuzích virtuálních domněnek a zastaralých představ, ale v diskuzích opírající se o vědecké poznatky.

Pokud pojednání mnohých komunistických funkcionářů zbavíte nevědeckých argumentací, zůstane jen prázdnota. Ze stranických diskuzí by se měly vylučovat nevědecké argumentace jako je

nálepkování
"To je kapitalistická propaganda." "Ty jsi revizionista."
znehodnocením informace znehodnocením autora
"Ty jsi ještě mladý, nemůžeš tomu rozumět." "Ty jsi neprostudoval dostatečně základní díla klasiků, jako já." "Ty jsi dosud pro stranu nic moc neudělal, tak nemůžeš moc mluvit."
dogmatické opírání se o autority tam, kde se vědecké poznávání výrazně posunulo
"Jak napsal K. Marx v článku ……." "Jak napsal soudruh ….."
opírání se o většinový názor
Většinový názor není zárukou pravdivosti názoru, ani negarantuje, že většina skutečně zastává onen názor. To potvrzují psychologické experimenty. V minulosti si takřka všichni lidé mysleli, že Země je placatá. U většinového názoru může jít i o argumentaci v kruhu. Členové: "Říkal to soudruh předseda, tak to musí být pravda." Předseda: "Říkají to všichni členové, tak to musí být pravda."
překrucování výroků
Oblíbená metoda některých ideologických soudruhů. Například převrátí výrok v opak a pak opak zkritizují jako nesmysl. Toto překrucování vydávají za vědeckou metodu.

Tímto článkem chci vyvolat širokou diskuzi o komunistických scénářích. Již na výročních schůzích se mělo široce a bouřlivě diskutovat o strategickém scénáři KSČM. Vždyť v dokumentu "Strategické směřování a hlavní úkoly strany po IX. sjezdu KSČM" se píše: "V diskuzi se rodí pravda a nachází řešení." Z toho jasně vyplývá, že samotný sjezd nic nevyřeší bez předcházející široké diskuzi o strategickém scénáři. Oficiální scénář KSČM je uveden rovněž v onom dokumentu: "Nabízíme otevřenou diskuzi o vizi sociálně spravedlivé společnosti a cestách, jak k ní dospět." Tuto výzvu IX. sjezdu KSČM jsem přijal a očekávám od vás příkladné veřejné diskusní odpovědi jako naplňování usnesení IX. sjezdu KSČM.


 
Rozesláno dne 26. listopadu 2017:
  • Redakce Haló novin - ke zveřejnění halonoviny(a)halonoviny.cz
  • Vedení KSČM a všechny ideové výbory: info(a)kscm.cz
  • Poslanecký klub KSČM: kovacik(a)psp.cz - adresováno celému klubu

Dodatečná poznámka: Podpora vnitrostranické diskuze shora? Ani jedna reakce, což svědčí o rozšířené hře na mrtvého brouka. Co nepasuje, jako by neexistovalo.

21.4.2019


 
Autor:
Česká republika

Publikováno:
Aktualizováno: 21. 4. 2019
Publikoval: Stanislav Hendrych