Levicové obzory

www.levice.info


 Hierarchie webu
 ➔  Myšlení
     Tlačítko e-mail    Tlačítko Facebook    Tlačítko Twitter

Sociologie a jevy »Levicové subjekty a levicoví voliči«

OHLAS

(Článek je převzat z tištěného týdeníku »Naše pravda« ze dne 12. dubna 2021. Týdeník je přílohou českého levicového deníku »Haló noviny«.)

Zaujal mne článek »Levicové subjekty a levicoví voliči. Potřebují se?« (Naše pravda, 22. 3. 2021). Článek odhaluje největší slabinu levicových sociologů: nepropojování získávaných poznatků ze sociologických výzkumů a průzkumů s poznatky jiných oborů. Jde o vysoce fundovaný článek, autor v něm přináší řadu zajímavých upřesňujících informací o chování občanů v dnešním Česku. Přesto mne tento článek neuspokojil.

Úkolem sociologie je zkoumané společenské jevy vykládat

Cituji z článku: »Poznatky ukazují, že světonázor a politická pozice jsou určitým způsobem propojené.« To, co někteří sociologové pouze tuší, mnozí psychologové již vědí a mají své poznatky experimentálně ověřené.

Dnešní internetová doba umožňuje z tepla domova a z pohodlných (nezdravých) křesel sledovat vědecká dění z celého světa. V globálu, ve světovém vývoji v novém tisíciletí nastal významný zlom. Je to zlom nenápadný, asi jako když překročíte takřka plochý vrcholek Řípu. Tehdy si člověk ani neuvědomí, že místo vystupování už začal jít na druhou stranu.

Velkým překvapením pro mě bylo, že se začaly posouvat teoretické základy na vědecké úrovni v jedné z největších pravicových bašt na světě, v USA. Pokud by tam vědci své novodobé poznatky neměli dostatečně vědecky podložené, tak by je tam pravičáci nejspíše ukamenovali.

Současné technologie, zkoumající mozek nedestruktivní metodou u živých osob, umožňují přesněji zkoumat velikosti jednotlivých mozkových struktur a jejich aktivity při různých psychických procesech. Tamní vědci dnes na základě obrazu struktury mozku dovedou určit hrubou politickou orientaci na ose levice – pravice. Dospěli k poznatku, že pravičáci a levičáci mají odlišné mozky. Jedná se o biologické příčiny politické orientace?

Jiní vědci formou psychotestů a psychických experimentů přicházejí rovněž s novými poznatky. Mezi nejvýznamnější patří souvislost mezi schopností empatie a politickou orientací. Levicově orientované osoby mívají rozvinutou schopnost empatie a pravicově orientované osoby tuto schopnost nemají. Jedním z projevů empatie je sociální cítění, kterým pravičáci neoplývají. Chybějící empatie se projevuje egoistickým chováním a sympatiemi k pravicovým hodnotám.

Apel na sociální cítění u pravice nemá smysl

Toto je významná informace pro levicové poslance a zastupitele při vyjednávání s pravičáky. Jejich apelace na sociální cítění u pravičáků je jako házení hrachu na zeď. Protože pravičáci nemají sociální cítění, nevěří v jeho existenci. Proto empatické chování levicových politiků vnímají jako pokrytecké a populistické. Když pravicoví politici říkají, že se má něco »odpolitizovat«, myslí tím odstranit z politiky projevy sociálního cítění.

Cituji z článku: »Typickými voliči KSČM jsou muži, 60letí a starší, se socialistickým světonázorem.« Bohužel, sociologie tento jev hlouběji nezkoumá, poznatek považuje nejspíše za svou pomyslnou mezní hranici. Osoby se sociálně rozvíjejí celoživotně. Proto je logické, že se s věkem o něco více rozvíjí i schopnost empatie i sociální cítění. Tím narůstá uznávání levicových hodnot a sympatie s levicovými stranami.

Vedle toho existuje dlouhodobě se zhoršující výchovné prostředí, které spíše utlumuje rozvíjení schopnosti empatie. Proto s generacemi od roku 1948 se ve společnosti v nových generacích neustále zvyšoval počet osob bez schopnosti empatie, tím i s pravicovým smýšlením, a ubýval počet levičáků. Projevovalo se to rozvíjením konzumní společnosti. Proto lze považovat za logické, že šedesátiletí a starší se pevněji hlásí k levici. Mezi starší generací je početně více osob s rozvinutou empatií.

Rozdíly ve výchovném prostředí

V globálu výchovné prostředí v obcích je výrazně odlišné od výchovného prostředí ve městech. Život v obcích je více spjat s přírodou, s kontakty se zvířaty, je tam více prostoru pro duševní hygienu a citové uspokojování. Takové prostředí mnohem lépe vytváří předpoklady k rozvíjení schopnosti empatie než v městském prostředí. Proto je logické, že v menších obcích v globálu bývá více levičáků.

»Pevně se hlásí k levici … vyučení se středním vzděláním s maturitou.« Jiní vědci dokládají, že nadprůměrně inteligentní osoby mívají v průměru nižší emoční inteligenci, jsou méně empatičtí. V globálu existuje přímá úměra mezi rozumovou inteligencí a výší vzdělání. Osoby s nadprůměrnou rozumovou inteligencí mají mnohem vyšší pravděpodobnost dostat se na vysoké školy. Protože vysokoškoláci mívají v globálu nižší emoční inteligenci, je logické, že vysokoškoláci budou více pravicově orientovaní. S tím úzce souvisí i příjmové skupiny.

A jak souvisejí velikostně rozdílné mozkové struktury mezi levičáky a pravičáky? Jiné výzkumy ukazují, že při dlouhodobém určitém učení se rozvíjí v příslušných oblastech nervový systém – narůstá množství nervových vláken, a tím se zvětšuje objem příslušných částí mozku. Proto u pravicových osob s nerozvinutou schopností empatie jsou o něco menší určitá mozková centra související s empatií. Genetická výbava toto výrazně ovlivňuje, ale větší vliv má proces učení.

A jak je to mezi světonázorem a politickou pozicí? To psychologové vyřešili již před lety. Toto zahrnuje dvě prolínající se položky. Experimentálně se potvrzuje, že osoby více sympatizují s tím, co je podobné jim samým. Toho si všimli již naši moudří praprapředci: »Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.« Proto je logické, že empatické osoby si vybírají takový světonázor, který obhajuje jejich empatické chování, a zaujímají politické pozice hájící hodnoty empatických osob – to jsou levicové ideje. Obdobně je tomu u osob bez empatie, které se chovají egoisticky. (Nemají vnitřní motivaci se chovat empaticky.) Sympatizují s pravicovými idejemi, které povyšují jejich vlastní egoistické chování nad jiné. Protože sympatizují s pravicovými stranami prosazujícími stejné egoistické hodnoty, jaké mají sami, staví sami sebe do pozice pravičáků.

Prostě všechny mezioborové informace při syntéze do sebe zapadají a vytvářejí jednotný ucelený obraz.

Závěr: Světonázor a politická pozice mají stejný »kořen« – úroveň rozvinutých vyšších sociálních schopností a dovedností, kam patří empatie a sociální cítění.

Obama nastartoval zájem o empatii

Je zajímavé, jak v západním světě najednou začal lineárně stoupat veřejný zájem o informace týkající se empatie. Start zájmu o empatii nastal v polovině roku 2008. Obdobný průběh mají grafy řady západních zemí, jako je USA, Austrálie, Anglie, Francie…

Mojí hypotézou je, že zájem v západním světě o empatii nastartoval Barack Obama, tehdy kandidát na prezidenta, který dělal empatii velkou, takřka celosvětovou propagaci. Na internetu je zaznamenána řada jeho citátů týkající se empatie, například: »Empatie je kvalita charakteru, která může změnit svět.« (www.azquotes.com/author/11023-Barack_Obama/tag/empathy).

S tímto Obamovým výrokem plně souhlasím a různé výzkumy a experimenty toto potvrzují. Navíc, empatie je stále větší měrou vyžadována u zaměstnanců mnohých prosperujících velkých kapitalistických firem.

Na internetu jsem nenašel poradenskou firmu, která by radila kapitalistům: »Zaměstnávejte egoisty, přinesou vám větší zisky.« Naopak mnoho poradenských firem radí kapitalistům: »Zaměstnávejte osoby mající schopnost empatie, v globálu přinášejí firmě vyšší zisky.« Egoistickým kapitalistům jde hlavně o zisky, přinesou-li jim vyšší zisky non egoisté, jsou ochotni při výběru zaměstnanců upřednostňovat non egoisty - empatiky.

Veřejný zájem o empatii v Česku stagnuje

V Česku a dalších východních zemích veřejný zájem o empatii stále stagnuje. Zaostáváme za světovým trendem. Pro sondování hledanosti hesel na internetu jsem využil internetovou bezplatnou a všem veřejně dostupnou aplikaci Google: https://trends/google.cz/trends

Grafy zahrnují období od ledna 2004 do března 2021, znázorňují vývoj hledanosti hesla empatie prostřednictvím Google. Grafy znázorňují index hledanosti, kdy index 100 je nejvyšší zaznamenaná hledanost (viz oba grafy).

Mezi základní úkoly sociologů patří sociální jevy vykládat. Lékaři také chtějí co nejlépe vykládat jevy – u nich to jsou tělesné jevy, proto se spojují s vědci jiných oborů: mikrobiology, biochemiky, kvantovými fyziky, elektrotechniky poskytujícími nové diagnostické metody. Dnes i s psychology, protože na vědecké úrovni se potvrzuje významný vliv psychiky na tělesné zdraví.

Pokud by se levicoví sociologové spojili s levicovými psychology, začali týmově spolupracovat a šli ke kořenům sociálních jevů, mohlo by dojít k rychlému rozvíjení teoretických základů levice, na což léta čeká levicová veřejnost. Různorodé domněnky levicových politiků by byly nahrazovány exaktními poznatky. Přispělo by to i ke sjednocování levicových sil.

Stanislav HENDRYCH, Hradec nad Moravicí
(Mezititulky redakce)


Citovaný článek je možné si přečíst na internetových Haló novinách:


Autor:
Česká republika
Publikováno:
Aktualizováno: 14. 4. 2021

Publikoval: Stanislav Hendrych