Web - Levicové obzory

 
2. 9. 2017

Pravicové hodnoty - myšlení, atomické hodnoty, svoboda


Skupinové myšlení brzdí vývoj, potlačuje kreativitu, může sklouzávat i k dogmatismu či zbožštění autority. Lze využívat různá preventivní opatření.


Obsah

* Pojem hodnota - obecně
* Hodnocení lidských hodnot
* Společenské ÷ osobní hodnoty
* Atomické hodnoty
* Shrnutí - pravicové hodnoty
* Třetí možnost: převzít iniciativu a řídit plodnou diskusi
* Vlastní pozorování: Hodnoty a internetové stránky; Osídlenost a liberálnost liberálů; Partnerství a liberálnost liberálů

1. Pojem hodnota - obecně


Pojem "hodnota" má vícero výkladů podle oborů. V přírodních vědách se hodnotou míní výsledek měření, ať už je to jednoduché měřidlo, např. klasický metr, či složité, např. alkoholtester či analyzátor spalin.

V Ekonomii se hodnota vyjadřuje obvykle v penězích. V běžné řeči hodnoty znamenají to, čeho si osoby či skupiny subjektivně váží, za co jsou ochotni něco obětovat, případně zaplatit. Touto oblastí se zabývá sociologie: vyhodnocuje hierarchie hodnot v závislosti na prostoru a čase. Na základě výzkumů se pak hovoří o hodnotové orientaci (na peníze, slávu, moc, rodinu, pospolitost, ekologii, vzdělanost, práci, seberealizaci atd.).

Je zvláštní, jak málo si hodnotíme to, co máme. Teprve když o něco přijdeme, nebo čeho se nám začne nedostávat, začneme si vážit. Zejména v oblasti zdraví, životního prostředí atd. Mnozí lidé obětují své zdraví, aby získávali peníze. Pak obětují peníze, aby získali ztracené zdraví.

2. Hodnocení lidských hodnot


Kladné hodnoty
- přitahují, usilujeme je získat či si je udržet: zdraví, rodina, domov, …
Záporné hodnoty
- bývají opakem a chceme se jich zbavovat: nemoci, samota, bezdomovectví, ….
Smíšené hodnoty
- když jedna položka má současně kladnou i zápornou hodnotu. Například hodnocení jídla, když někdo chce zhubnout: a) jídlo je kladné - musíme jíst; b) jídlo je záporné - přibývá se po něm.
Ambivalentní hodnoty
- to jsou hodnoty u některých osob, kdy stejná hodnota je vnímána jednou tak, za krátký čas opačně, po čase se polarizace neustálé mění. Například pro hádavou osobu může společnost osob představovat ambivalentní položku. Když je o samotě, touží po společnosti. Když je ve společenství osob, obvykle se pohádá a touží být o samotě. (Momentálně mne nenapadá jiné přirovnání.)

3. Společenské hodnoty ÷ osobní hodnoty


Společenské hodnoty
- hodnoty uznávané v rámci společnosti. Jsou proměnlivé v prostoru i čase. Odlišné společenské hodnoty jsou v arabských a středoevropských zemích. Odlišné byly v době Alexandra Velikého a jiné jsou dnes. Současný vývoj společenských hodnot sledují sociologové pravidelnými průzkumy.

Osobní hodnoty
- hodnoty mající význam pro individuální osoby. U některých osob jsou osobní hodnoty totožné se společenskými. U většiny se více či méně od společenských liší. Některé osoby navenek hlásají z nejrůznějších důvodů společenské hodnoty, i když se s nimi neztotožňují.

* Důvod může být zištný - u přijímacího pohovoru v humanitní organizaci bude uchazeč o prácí hlásat humanitní hodnoty, i když žádný humanista není.

* Nebo nechce vyčnívat z řady - raději bude navenek hlásat společenské hodnoty, než aby se dostával do sporu s ostatními.

*Také se zde projevuje vliv skupinového myšlení.

   Myslím si, že v dnešní době je i hodně osob, které v podstatě vůbec nepřemýšlely o vlastních hodnotách, jen papouškují jako frázi společensky uznávané hodnoty či hodnoty jimi obdivovaného idolu.

Skupinové hodnoty
- hodnoty skupin formálních i neformálních. Sem patří rodiny, pracovní kolektivy, zájmové skupiny a především politické strany a hnutí. Pravicově orientované politické organizace a hnutí mají odlišné hodnoty než levicové. Od nich se u určitých oblastí liší zelení, v jiných zbožní. Obecně se dá říci, že občané se sdružují v politických stranách a hnutích na základě osobních hodnot.

4. Atomické hodnoty


Jde o elementární hodnoty bez jakéhokoli vymezení. Problém je zde v tom, že atomické hodnoty (svoboda, individualita, soutěživost, …) si jednotlivé osoby vykládají různě. Obvykle podle svých vlastních potřeb. V tabulce jde záměrně o maximální zjednodušení až na kostru.


Výklad atomických hodnot
Hodnota atomická Levicové osoby Pravicové osoby
svoboda Osobní svoboda nesmí omezovat svobodu druhých. Osobní svoboda je nadřazena svobodě druhých.
individualita Každá osoba je individuální. Osobní individualita je nadřazena ostatním.
soutěživost Socialistické soutěže byly v socialismu. Tržně ekonomická soutěž.

Z atomického pohledu vyvstávají atomické otázky. To jsou ty, které dávají jen dvě možnosti: ano - ne; ano - nic; ne - nic.

"Svoboda ano, či ne?"
"Individualita ano, či ne?"
"Soutěživost ano, či ne?"

V sociologii se tyto otázky označují jako kategorie:
Otázky přímé
- směřuje přímo, nejde oklikou (projekční otázky) ani není kontrolní.
Otázky kvalitativní
- týkající se kvalit - hodnot (svoboda, individualita, soutěživost)
Otázky meritorní
- zjišťují podstatu problémů, netýkají se osobnosti tázaného ("Jsi levičák či pravičák?")
Otázky uzavřené
- neumožňují jinou odpověď, konkrétní možné odpovědi jsou součástí otázky. (ano, napůl, ne, nevím)
Otázky dichotomické
- připouštějí pouze dvě možné odpovědi (ano - ne). V dotaznících mají dichotomické otázky obvykle své opodstatnění. V diskuzích a rétorických projevech je někteří užívají jako manipulační techniku. Dichotomické otázky s oblibou kladou někteří moderátoři, aby "přitlačili ke zdi" některé politiky. Ostřílení politici tuto lest obvykle ihned prohlédnou.

Co odpovíte na otázku, když je jaro nebo podzim, a někdo se zeptá:

"Co je nyní, zima nebo léto?"

A co odpovíte na otázku pravičáka:

"Jste pro svobodu nebo nejste?"

5. Shrnutí - pravicové hodnoty


V souvislosti s řešením pravicových hodnot jsou uvedené dichotomické otázky pravicovou pastí na levičáky. Obě předložené odpovědi jsou pro levičáky špatné.

6. Třetí možnost: převzít iniciativu a řídit plodnou diskusi


Podmínka: Neřídit se pravidly dichotomické komunikace a využít asertivního práva neodpovídat na nevhodně položené otázky. Pokud chceme pokračovat v diskusi, pak postupovat například:

a) Dát najevo, že otázka je rétorickou pastí: vylučuje možnost jiné odpovědi.

b) Přehodit výhybku: Zdůraznit, že absolutní svoboda neexistuje. Každý člověk je něčím omezován. Například gravitací. Letadlem sice vzlétne, ale to přináší další omezení vyplývající z provozu letadla.

c) Kvalitativní otázku přeformulovat na kvantitativní: Ptát se na míru, velikost, rozsah, …
"Na jakou míru svobody má každý člověk právo?"
"I zločiny jsou projevem individuality. Jaká je hranice prosazování individuality?"
"V rámci kariérismu někteří užívají asociální praktiky, jako jsou pomluvy, intriky, podvody. Jaké jsou hranice soutěživosti?"

d) Pokud diskuse pokračuje, lze začít diskutovat o samotných lidech: "Proč jedni uznávají takovou míru, velikost, rozsah a jiní onakou?"
     To je již oblast psychologie, kde současní levicoví politici plavou. Obvykle se spokojují s jednoduchými povrchními názory a ignorují novodobé psychologické poznatky.

e) K tomuto kroku v diskusích levičáci obvykle nedosáhnou. Týká se vztahu mezi kvalitou výchovy a hodnotovými měřítky v dospělosti. Dnes je módní všechny výchovné prohřešky rodičů házet alibisticky na personifikovanou společnost. Naši praprapředci si uvědomovali vztahy mezi kvalitou výchovy dětí v rodině a jejich chováním v dospělosti.

7. Vlastní pozorování


Hodnoty a internet

a) Zjišťuji, najde se více inteligentních pravičáků než levičáků, kteří si uvědomují, že levičáci mají odlišné myšlení než pravičáci. Že by pravičáci byli více hloubavější?

b) O pravicových hodnotách se na internetu více píše, než o levicových. Nezkoumal jsem, zda je více pravicových či levicových autorů.

Internetová sonda
Hledané sousloví Počet vyhledaných stránek Hledanost *)
"levicové hodnoty" 19 0
"hodnoty levicové" 0 0
"hodnoty levice" 61 0
"pravicové hodnoty" 67 0
"hodnoty pravicové" 4 0
"hodnoty pravice" 118 0
*) Hledanost heslem: denní průměry za poslední dva měsíce.
Zdroj: www.seznam.cz - dne 2. září 2017
 
Srovnání
Hledané sousloví Počet stránek zobrazených
Levicová 80
Pravicová 189

Hledanost těchto sousloví je takřka nulová. Nula neznamená žádnou hledanost, pouze méně než jedna osoba denně. Mají občané v této oblasti skutečně jasno?

Osídlenost a liberálnost liberálů

Čím hustější je osídlení, tím větší jsou všeobecné nároky na omezování osobní svobody. Demonstruji to na dvou krajních příkladech. Představte si dvě skupiny egoistů (individualistů, liberálů) s velkými nároky na osobní svobodu. Každý si říká: "Žiji ve svobodné zemi, proto si mohu dělat, co chci.

Když se dva chovají stejně svobodomyslně,
dopady nemusí být stejné.
Položka Žijí na samotách u lesa Žijí v paneláku
Hudba na plné pecky, hlučné oslavy, bouchání a skákání: Žádný problém. Časté hádky se sousedy
Odpad větších věcí: Ve velkém prostoru se odpad takřka ztratí, nikdo jim nenadává, nikdo je neobtěžuje vlastním harampádím. Před panelákem to začne vypadat jako na smetišti. Obyvatelé se ani nenamáhají vynášet větší odpad ven, jednoduše to "svobodně" vyhodí z okna.
Úklid společných prostor: Jestli si uklidí okolí nebo ne, nikomu to nevadí. Společný úklid vede ke konfliktům. Nejvíce jim vyhovuje placený úklid společných prostor.



Liberálnost liberálních: Osoby si žijí celkem spokojený liberální život. Nejagresivnější osoby si vybudou více osobní svobody na úkor druhých. Jen ty si žijí liberálně. Z paneláku se stane "dům hrůzy". (Z takových domů se osoby často stěhují, z takových zemí lidé často migrují.)

U menších vesnic bývá dosud zjevné, jaký byl charakter zakládání vesnice. Některé vesnice byly založeny na družnosti: Kolem návsi se domky mačkají družně jeden na druhý, což podmiňuje určité omezení osobní svobody. Jsou vesnice, i když to terén umožnil, kde není družná náves: Široké pozemky a domky takřka uprostřed vyzařují nedružnost, individualitu - "můj dům, můj hrad".

Myslím si, že je to pro historiky zajímavý námět ke studiu: družné a nedružné osídlení ve vztahu k mentalitě obyvatelstva a historickým projevům mentalit. Měřítkem by byla charakteristická šířka parcely při zakládání vesnice.

Partnerství a liberálnost liberálů

Partnerství - nesnesou se partneři, když oba mají vysoké nároky na osobní svobodu. Když stav zamilovanosti (hormonální záležitost) obvykle po dvou létech končí, nastanou v manželství velké mezilidské problémy: každý si chce urvat pro sebe co nejvíce svobody. To vyústí:

  • Trvalé hádky, partnerský vztah udržuje nejčastěji sex, finanční závislost, či jiná závislost jednoho na druhém.
  • Koexistence partnerů. Manželství se udržuje pak jen formálně, obvykle kvůli dětem, nebo vlastním rodičům. Prostě si každý začne žít svůj vlastní život. Žijí-li společně v jednom bytě, je to volné soužití, jako dvou studentů na ubytovně.
  • Rozvod.

Osobní názor

Pravičáky kladenou otázku "Svoboda ano či ne?" považuji za zavádějící, manipulační. Výstižnější otázkou je "Ohleduplnost nebo bezohlednost?" Dle mého názoru, při rozvinuté ohleduplnosti všech se mohou všechny osoby cítit ve společnosti, v partnerství i pracovním kolektivu nejsvobodněji - nejliberálněji.

Mezi pravicovými hodnotami jsem nenašel pojem ohleduplnost. Mezičlánek tvoří umírnění egoisté, kteří hlásají humánní egoismus. Vyhranění egoisté vnímají i ty humánní již za levičáky. Pro egoisty není ohleduplnost přirozeností. Ohleduplnost vnímají jako přetvářku ze zištných důvodů nebo potlačování osobnosti.

U mne odpovědi obvykle vyvolávají novou otázku. (Pozůstatek dětského "A proč …?") "Proč jsou egoisté egoisty? Vím, že to není rozumové rozhodnutí, jak si někteří levičáci myslí, ani jako důsledek majetkového vlastnictví. Tak proč?"



Autor:
Česká republika
Publikováno:
Aktualizováno: 24. 4. 2019
Publikoval: Stanislav Hendrych