Obecný profil vyhraněného egoisty, pravičáka
Pravičák je osoba chovající se egoisticky, vyznávající pravicové hodnoty a sympatizující s názory (ideologiemi) obhajující egoistické chování (individualismus). Ne každý egoista je politicky angažovaný. Jinak řečeno, pravičák je politicky angažovaný egoista.
- Osobní zájmy jsou nadřazovány zájmům druhých v chování, jednání, názorech. Z pohledu ostatních jde o bezohledné prosazování osobních potřeb. Ze subjektivního pohledu pravičáka jde pouze o naplňování osobních práv na velkou svobodu, individualismus, ekonomický liberalismus či práv ze své nějaké příslušnosti.
- Prosazuje společnost, kde se uznává autoritářství, mocenský řád, kariérní hierarchie, kde vyvolení či vítězové mají vyšší práva, kde je státní liberalismus, který ho neomezuje.
- Sympatizuje s ideologií, která povyšuje egoistické chování nad jiné, které obdivuje povýšenou příslušnost k určitému náboženství, národu, rase či jiné ideologii opěvované "elitě".
- Nevěří: v existenci schopnosti empatie; že všem nejde o kariéru, peníze, moc; že někteří lidé jsou ochotní nezištně někomu dát dárek či nezištně pomoci. Když od někoho obdrží někdy dárek, ihned přemýšlí, co za to dárce bude chtít. Výjimky považuje za blázny či pokrytce.
- Případné projevy empatie, humanity, altruismu, všeobecné ohleduplnosti u druhých považuje za projevy slabošství, neživotaschopnosti. Udělat někomu jen tak nezištně radost považuje za čiré bláznovství.
- V intrikánském prostředí se pohybuje jako ryba ve vodě.
Výchova egoisty v rodině
Výchova vyhraněného egoisty začíná již od batolecího věku. K výchově je potřeba přistupovat zodpovědně již od batolecího věku a nenechat nic náhodě.
a) V citové oblasti:
- Vyvarovat se plného citového uspokojování dítěte, aby zakořenil jeho zájem starat se především o vlastní citové uspokojování a nikdy nestarat se potřeby druhých.
- Zesměšňovat projevy empatie jako projevy přecitlivělosti či slabošství.
- Pokud se chce dítě mazlit, odstrkovat ho od sebe a říkat, že je na mazlení velké či, že mazlení je slabošství, případně jednoduše odbývat "neotravuj, nemám čas".
Zde je potřeba pečlivě hlídat, aby v okolí dítěte se nevyskytovala osoba, která by citově uspokojovala vaše dítě. Malé děti rády vyhledávají takové osoby. Pokud takovou odhalíte, ihned zabraňte dítěti přístupu k této osobě. Jediná taková osoba vám může zhatit celou vaší snahu vychovat silného vyhraněného pravičáka.
b) V sociální oblasti
- Navykat dítě pouze přijímat. To podpořit odmítáním či zesměšňováním naivních dárečků malých dětí. Navykat a trénovat je v prosazování osobních potřeb tím, že po určitém zdráhání jim nakonec vždy splníme jejich přání.
- Vštěpovat dítěti, že když od někoho něco dostane, vždy je to něco za něco nebo na to má nárok, že zadarmo ani kuře nehrabe.
- Buď dítě nezapojovat vůbec do domácích prací, nebo mu za práci vždy dávat nějakou odměnu.
- Nestanovovat dítěti nějaké hranice chování, shovívavě strpět jeho panovačnost, případně obdivovat jeho egoistickou asertivitu, s jakou dovedou se prosazovat.
- Nevyžadovat žádnou disciplínu ani sebeovládání - rozvíjet samorostlost. Nechávat dítě odmalička plně rozhodovat o tom, kdy půjde spát, kdy a co bude jíst.
- Všestranně ho s obdivem chválit jak je zdatné, co vše umí. Nechválit to, co udělalo dobře, ale jak je schopné prosazovat se v životě, i když vás začne ve třech létech bít a nadávat vám.
- U všech průšvihů dítěte svádět vinu vždy na druhé. Když udělá svévolně zjevné špatnosti, vždy svalit vinu na druhé.
- Rozvíjet u dítěte ctižádostivost, dávat mu za vzor nějaké schopnější dítě (sourozenec, spolužák, sousedovo dítě atd. Za všechny úspěchy dávat odměny.
c) Ve filozofické oblasti (není podmínkou)
- Již v předškolním věku před dítětem vyzvedávat přednosti egoistického chování a pravicové ideologie.
- Vštěpovat dítěti, že je z nějakých důvodů vyvolené a nadřazené skupině, že patří k elitě.
- Všechny levicové myšlenky označovat jako zlo.
VAROVÁNÍ: S čím je potřeba počítat
Až nebudete moci svého potomka živit v jeho dospělosti, přestane se o vás zajímat. Když nebudete moci se o sebe postarat, postará se o vás a šoupne vás do domova důchodců nebo ústavu. Pokud se bude i nadále o vás zajímat, pak jen kvůli vašemu důchodu nebo dědictví - jinou motivaci nebude mít, jiné motivaci jste u něj nerozvinuli. Rodiče ve stáří obvykle sklízí to, co "zasejí".
Egoisté neprožívají vděčnost vůči rodičům, jejich péči považují za jejich povinnost: „Proč být vděčný za to, co je povinnosti?“
Myslete kriticky a vše si ověřujte.