Levicové obzory

www.levice.info


 Levice
➔  Psychologie

Psychologie obecně a lidová psychologie - moudro předků

Psychologie obecně a lidová psychologie - moudro předků

Řecké písmeno Psí

Řecké písmeno Psí bývá občas používáno jako symbol psychologie.

Psychologie obecně

Pokud by existovalo písemnictví od pradávna, daly by se prazáklady psychologie vystopovat v pradávnu. Hloubavější lidé od pradávna přemýšleli o různorodém chování osob a svá pozorování formulovali do pořekadel. Mnohá známe dosud a soudobá psychologie potvrzuje jejích pravdivost.

Psychologie jako věda byla po staletí obecně součástí filozofie. Teprve pod vlivem rychlého rozvoje medicíny a fyziologie se oddělila od Filozofie ve druhé polovině 19. století. V dnešní době zahrnuje tak širokou oblast vědění, že již není člověka, který by obsáhl vědění celé psychologie.

Obecně psychologie dnes přestala být výsadou odborníků – psychologů, což někteří kvalifikovaní psychologové nelibě nesou. Obecné základy psychologie se dnes učí v rámci všeobecného vzdělávání a aplikovaná psychologie se dnes začíná vyučovat stále větší měrou i na technických školách, pronikla do řízení firem a organizací, politiky i ekonomie.

Konzervativní psychologové taktéž nelibě nesou i skutečnost, že moderní psychologie stále větší měrou přestává vycházet z filozofie a opírá se stále více o exaktní poznatky zejména neuropsychologie. Ta pomáhá formovat představu funkčního modelu mozku složeného z nižších modulů a podmodulů.

Tento obraz lze přirovnat k obrazu počítačové sítě firmy, kde každý počítač má za úkol řídit určitou oblast (nákup, odbyt, doprava, personalistika, energetika), všechny vzájemně počítače spolupracují a hlavní informace přicházejí do hlavního počítače u ředitele firmy. Obdobně funguje mozek, jehož základním prvkem je nervová buňka fungující jako mikroprocesor v počítači.

Moderní metody nedestruktivního zkoumání mozku dnes umožňují zkoumat procesy při určitých druzích vnímání a myšlení. Odhaluje se, že s psychickými schopnostmi souvisí velikost příslušných mozkových center. To má velký význam pro porozumění chování a jednání osob i pro pedagogiku a rodinnou výchovu.

Ukazuje se, že NESTAČÍ POUHÉ OBECNÉ APELACE, aby se dítě lépe učilo; aby zaměstnanec lépe pracoval; aby se pravicoví politici chovali humánněji; aby partner se choval ohleduplněji, …

Politická psychologie

Rubrika »Psychologie« je zaměřená politicky dle zaměření webu Levicové obzory. Proto je zde výšenou měrou věnovaná pozornost politické psychologii a propojení řetězce příčin politické orientace až k hormonům – neurotransmiterům.

Politická psychologie je psychologie aplikovaná na politickou oblast společnosti. Zabývá se politickým chováním a jednáním z různých kvalitativních i kvantitativních úhlů pohledů: prožívání jedinců, chování malých a velkých skupin, příčiny politické orientace, volební rozhodování, hodnoty v politice, osobnosti v politice aj.

Politickou psychologii lze zařadit i jako interdisciplinární obor, který čerpá poznatky z mnoha sociálních věd – psychologie (obecná, vývojová, sociální), sociologie, politologie, historie, filozofie aj.

Všechny jevy ve společnosti jsou vzájemně propojeny a podléhají určitým zákonitostem. Když je někdo »nevidí«, neznamená to, že neexistují. Mnozí politici, z nejrůznějších důvodů, vyhýbají zabývat se zákonitostmi. Místo toho své subjektivní domněnky povyšují na vědecké poznatky. Může to být z pohodlnosti, konzervativnosti nebo proto, že nezapadají do jejich politických představ a záměrů.

Nejznámější průkopnická česká kniha: Oskar Krejčí - Politická psychologie; Ekopress: Praha, 2004, 320 stran

Laická psychologie

Prazáklady psychologie vznikaly v nepaměti lidstva. Od nepaměti se členové lidských skupin, rodů, zajímali o charaktery osob, s nimiž žili. Poznáváním druhých se předcházelo zbytečným konfliktům, což platí dodnes.

Laickým psychologem je každá osoba, která si klade otázky z oblasti psychologie, přemýšlí o psychice své či druhého, která hledá řešení v oblasti psychiky. Laická psychologie je neodborná, přesto v mnohých případech může být prospěšná, pomáhá orientovat se v druhých lidech i v sobě.

V dnešní době je na knižním trhu velká řada populárních knih z oblasti psychologie. Vědomosti laiků o psychologii v globálu neustále rostou. Jde-li však o závažný psychický problém, může škodit. Je potřeba si uvědomovat hranice, kdy je již potřeba kvalifikovaného psychologa.

V „rukách“ některých osob mohou jejich vědomosti z oblasti psychologie přímo škodit druhým osobám. Jde o různé podvodníky a manipulátory, kteří psychologické poznatky zneužívají k podvodům či manipulacím.

Na druhé straně zodpovědné osoby dovedou pomoci druhým v běžných záležitostech, povzbudit je k lepším výkonům, zmírnit psychické utrpení projevem porozumění, navést k jinému úhlu pohledu na problém atd.

Laickou psychologií se rovněž zabývají spisovatelé, režiséři, herci, kteří usilují o věrohodnost příběhu. Laickými psychology jsou i rodiče, kteří řeší každodenní psychické problémy svých dětí, psychicky je motivují k nějaké činnosti či jim poskytují rady v oblasti emocí nebo mezilidských vztahů.

Lidová psychologie – moudro našich předků

Nápis na roli papíru »Střední cesta, zlatá cesta.«
Mnoho pokladů, co hledáme v cizině, máme doma před očima, jen je nevidíme.

Lidová (folková, každodenní) psychologie je odlišná od laické psychologie. Lidová psychologie se vyvíjela tisíciletí a do určité míry nese u předků znak vědeckosti: Využívá pozorování a statistiky, jen nevede vědecké záznamy. Poznatky jsou prověřené staletími a současná psychologie potvrzuje jejich pravdivost.

Moudra> – krátké kousky osvědčené poznatky (moudrosti) ve stručné formě, často ve verších pro lepší zapamatování. Soubory mouder tvoří mudrosloví. Tradiční lidová moudra jsou stručná, jasná a prostá – jazykově vybroušená.

Psychologická lidová moudra předků pocházejí z analyzovaných pozorování našich pra pra pra … předků. S rozvojem vědeckého poznávání však začaly upadat v zapomnění. Dnes mnoho mladých lidí hledá životní moudra v jiných kulturách, nejvíce východních.

Sem patří i čínský Taoismus jeho základem je cesta k vyváženosti, k harmonii. Symbolem je monáda – rybina černé a bílé ve vyvážené harmonii. Obdobný význam má moudro naších předků: „Střední cesta, zlatá cesta.“ Jenže, co obyčejné a doma, toho si nevážíme, lidé dnes k tomu potřebují punc exotiky.

Monáda - rybina černá a bílá

Čínský symbol harmonie, Taoismu a cvičení Tchaj-ťi čchüan

Taktéž soudobá psychologie klade důraz na vyvážený, harmonický život. To neznamená, že člověk žije celý život v harmonickém středu, ale že se pohybuje kolem středu, kde je jeho psychické těžiště.

„Všeho moc, škodí.“ Aplikování tohoto pořekadla by se měli učit žáci ve školách. Dnes ve školách se žáci učí, co je dobré a co špatné. Jako odrazový můstek to tak má být. Jenže když se u toho vývoj myšlení zastaví, tak to vede ke škodám. Že je potřeba „dělat vše s mírou“ věděli naší předci, dnes si to neuvědomují ani „velcí“ politici.

Bývají přesvědčení, že „když je něco dobré, tak čím víc, tím líp.“ Klasický příklad slunečních kolektorů produkující elektřinu. Elektřina nejde skladovat a tak velké vlny produkce elektřiny ve sluneční dny, kdy je spotřeba menší, způsobují v elektrické síti problémy. Taktéž velké nárazové vlny produkce větrných elektráren způsobují problémy.

Je skutečností, že určitý příliv odlišných kultur může původní vyspělou kulturu obohacovat. Avšak velký příliv migrantů nevyspělé, zejména agresivní kultury si svou nevyspělou kulturu ponechává a tím v globálu původní kulturu degraduje – „všeho moc, škodí“. Toto mnozí „sluničkáři“ odmítají si přiznat, protože nedovedou přemýšlet o rovnováze – nenaučili se to.

Psychologie - moudré obyčeje, zvyky

Velice zajímavá je korelace mezi našimi kraslicemi a buddhistickými mandalami. V některých klášterech pověření mniši vytvářejí na podlaze nádherné a složité mandaly. Vysypávají je z barevného písku několik dnů i týdnů. Bývají to takřka dokonalé obrazce, pastva pro oči.

Jakmile je mandala dokončená, přijde pověřený mnich, metličkou rozmetá mandalu a pak všechen písek smete na jednu hromadu. Písek je pak slavnostně vsypán do řeky nebo jinak rozsypán, aby „zmizel“.

Hlavním cílem vytváření mandaly je nelpění na ni. Mniši ji několik dnů tvoří s vědomím, že při dokončení bude zničena. Obdobně je to s našimi kraslicemi.

Rovněž i děvčata malující kraslice si byla vědomá jejich pomíjivosti. Věděla, že je to pomíjivá krása, protože budou brzy snědená a nic z nich nezbude, přesto jejich pečlivému zdobení věnovala mnoho času.

Dle tradic to nesměly být vyfouknutá vajíčka. Pouchy (prázdná vajíčka) symbolizují jalovost, zmar, smrt, … Pro koledníka, který by obdržel vyfouknuté vajíčko, byť sebenádherněji nazdobené, by to byla potupa.

Z pohledu soudobé psychologie lze mnohé „magické“ rituály vnímat jako psychogenní programování. Osoby dodržující určité rituály týkající se hospodaření, si vštěpovaly do mysli určité plány a ty pak v daný čas realizovaly – formy autosugescí. Zároveň se u přihlížejících dětí rozvíjela schopnost časové představivosti hospodářského roku: vánoce -> jarní práce -> podzimní sklizeň.

Dnes děti u rodičů toto nevidí, všechno se řeší aktuálně. Pak se nelze divit, že nové generace chtějí mít všechno hned. Nedovedou si představovat měsíční rozpočet, nedovedou vyjít i s vyšší výplatou a mnohdy si berou zbytečně půjčky, často zbytečně se zadlužují.

Lidové veselice sloužily jako součást duševní hygieny, kdy se veselila celá vesnice; rozjaření znepřátelení sousedé si podávali ruce na usmíření; dlouhodobé smutky a deprese odvanuly alespoň na nějaký čas a umožňovaly psychický „restart“.

Jako skupinovou psychoterapii lze označit masopustní (předjarní) veselici »pochovaní basy«, kdy se veřejně předčítaly s nadsázkou hříchy obyvatel vesnice za uplynulý rok. (Pro Slovany končíval starý rok až příchodem jara.) „Hříšníci“ toto museli s humorem strpět a následné dny měli šanci se nad sebou zamyslet. Minimálně toto „otupovalo hroty“ na obou stranách.


Publikoval: Stanislav Hendrych
Česká republika