L e v i c o v é    o b z o r y
- nezávislé stránky -

Úvodní část

S 21 kapitola: 2 Materiální základna socialismu - jiný pohled

Černý text - text vize, stránkování dle časopisu ALTERNATIVY
Červený text - letmé osobní poznámky k odstavci.

2. Materiální základna socialismu

Současný stav výrobních sil umožňuje učinit si představu o budoucí materiální základně socialismu. Vědeckotechnická revoluce v hospodářsky vyspělých zemích pozvedává výrobní síly na další, kvalitativně vyšší vývojový stupeň. Rozložila tradiční technickou základnu industriální fáze kapitalismu, prolomila dřívější dělbu práce,

- 11 -

změnila požadavky na kvalifikaci a výkonnost pracovní síly. Rozvoj technologické a informační revoluce dneška vytváří materiálně-technickou základnu, jejíž mohutnost a produktivní síla je dostatečná k tomu, aby umožnila úspěšné nastolení a fungování socialistických ekonomických vztahů. K vývoji k socialismu bude neoddělitelně patřit stav, kdy člověk bude ve stále větší míře přecházet od obsluhy stroje či těžké fyzické práce k vysoce kvalifikované, silně intelektualizované činnosti.

Pohled na vývoj společnosti je zde zastaralý, jde o ekonomicky technický pohled. Již dnes v Evropě existuje výroba na takové úrovni, že je bohatství, které by uspokojilo všechny. Rozhodující je psychický vztah k bohatství. Osoby s prosociálním chováním jsou ochotny se o bohatství dělit s potřebnými. Pokud by v Evropě byli jen občané s prosociálním chováním, mohli by žít všichni v relativním blahobytu.

Egoističtí občané budou neustále toužit mít víc či něco lepšího než "druzí". Pro ně nebude žádná výroba dostatečně velká, aby byli delší dobu uspokojení. A pak, velké vily, autopark, osobní letadlo, to vše již vyžaduje personál a to stojí peníze. Čím více egoisté mají, tím více prožívají potřebu nedostatku peněz.

Jak je to s egoistkami ve výrobě? V současnosti se v oblasti personalistiky kapitalistických ziskových firem stále více zohledňuje požadavek výroby na tzv. měkké schopnosti a dovednosti (soft skills). Tyto informace lze snadno dohledat na internetu.

Vedle kvalifikace pracovní síly dnes o produktivitě práce stále více rozhoduje úroveň rozvinutých vyšších sociálních schopností a dovedností. Ty se projevují přirozeným neegoistickým chováním a jednání, uznáváním humánních hodnost, sympatiemi s levicovými idejemi. Obsahově zhruba tomu odpovídají pojmy:

NAHORU
  • Sociální kompetence - školství
  • Soft skills - personalisté a poradenství firem
  • Sociální vyzrálost - sociologie
  • Emoční inteligence - psychologie
  • Moudrost - lidový pojem

V marxismu se tomu významově blíží známé sousloví „třídní uvědomělost". Nepodařilo se mi najít publikovaný fundovaý psychologický profil „třídně uvědomělé" osoby.

Z některých marxistických výkladů sousloví „třídní uvědomělost" lze odvodit zhruba psychologický profil „třídně uvědomělé" osoby, který odpovídá osobě s prosociálním chováním.

Prosociální chování je psychologický pojem, označuje nejvyšší úroveň sociálního chování, které se vyznačuje

Nezaměňovat s altruistickým chováním, k němuž jsou osoby motivovány spíše z přesvědčení. K prosociálnímu chování jsou osoby přirozenou cestou motivovány rozvinutými vyššími sociálními schopnostmi a dovednostmi, mezi nejznámější patří schopnost empatie.

V této oblasti je dosud marxismus panensky čistý ve své nevědomosti. Průlom může nastat až samostatnou konferencí komunistů na dané téma.


Cílem socialistické společnosti je tyto výrobní síly přeskupit a zaměřit jejich vývoj na obory klíčové pro budoucí potřeby obyvatelstva. Prostředky k takové restrukturalizaci nalezne společnost zpočátku v omezení ztrát, plynoucích z disproporcí živelné tržní výroby, v odstranění válečných výdajů, využití možnosti soustředit akumulované prostředky nejprve na projekty dříve finančně nedostupné, později na růst vlastní výkonnosti ekonomiky. Jen růst produktivity práce ale může umožnit, aby základní životní potřeby společnosti byly uspokojovány ve srovnání s kapitalismem v konkurenčně schopném rozsahu, v lepší skladbě a prací stále se zmenšujícího počtu pracovníků ve výrobě.

Je to psáno, jako by kapitalistické firmy neměly zájem o růst produktivity práce. Kdo může mít větší zájem na růstu produktivity práce než kapitalisté. Co je zde popsáno pouze jako potřeba, v podnikatelské sféře je propracováváno do takřka podrobných návodů. Vedle materiálního a technologického kapitálu se dnes stále více rozhoduje lidský kapitál firem. I v této oblasti je dosud marxismus panensky čistý ve své nevědomosti. Průlom může nastat až samostatnou konferencí komunistů na dané téma.

Ke zvyšování produktivity práce jsou na internetu snadno dostupné popsané metody jako je optimalizace výroby, snižování zbytečných ztrát, řízení lidských zdrojů atd.

Zvyšování produktivity práce v socialistických zemích se stavělo na uvědomělosti a pracující mívali ideologická školení. V kapitalistických firmách propracovávali a dále propracovávají metody řízení firem (management), které se opírají o praktické zkušenosti, novodobé vědecké poznatky a vlastní experimenty.

V kapitalistických firmách již před léty začali ustupovat od soutěživosti mezi zaměstnanci, protože v globálu to spíše snižovalo produktivitu práce v rámci celé firmy. Zato v socialistických firmách se kladl stále velký důraz na soutěžení, aniž si komunisté experimentálně ověřovali dlouhodobou efektivitu v rámci celé firmy. Této „socialistické" soutěživosti nejvíce využívali egoističtí kariéristé pro svůj kariérní růst. Poradenské kapitalistické organizace dnes poukazují na to, že egoističtí pracovníci v mnoha případech sice vykazují na svém místě vyšší produktivitu, avšak mnohdy je to na úkor ostatních úseků, tudíž v globálu firmě spíše škodí.

Management je takřka celý vědní obor, jehož hlavním cílem je zvyšování kvality a produktivity práce a opírá se i o vědecké poznatky. Marxismus by měl být také vědecký, proto i komunistická vize „Socialismus pro 21. století" by měla zahrnovat vědecké poznatky z oblasti produktivity práce.

Cílem komunistů jsou samosprávné firmy a organizace. Z tohoto důvodu by měli komunisté co nejlépe ovládat moderní metody zvyšování produktivity práce, aby vhodné mohli aplikovat v samosprávných firmách a organizacích.


Již dnes je v hospodářsky vyspělých zemích v odvětvích materiální výroby zaměstnána méně než polovina celkového počtu pracovníků. Za socialismu bude tento trend bezpochyby pokračovat - a patrně zesilovat - zkracováním pracovní doby a rozšiřováním volného času. Poroste tak poptávka po službách i po dalších, nemateriálních potřebách.

Lze odůvodněně očekávat, že v socialistické společnosti bude většina pracovníků činná mimo oblast vlastní produktivní výroby - v různých odvětvích služeb, v organizacích společenské správy, sociální péče, vzdělání, kultury a sportu apod. V návaznosti na to dojde i ke změně sociální struktury společnosti.




Publikováno 16. 12. 2017
Pokračování - kapitola: 3. Ekonomické vztahy
OBSAH - Vize S 21
Názor na S 21
Autorství S 21
Úvodem 8
1. Východiska9
2. Materiální základna socialismu11
3. Ekonomické vztahy12
4. Sociální spravedlnost 15
5. Politický systém socialistické17
6. Společenské vědomí a hodnoty socialistické společnosti 19
7. Socialismus a ekologie22
8. Vstup na cestu k socialismu23
9. Hlavní rysy socialistické společnosti28


Úvodní stránka

  Banner stránek pod menu
  * * * * *