L e v i c o v é    o b z o r y
- nezávislé stránky -

Úvodní část

S 21 kapitola: 3. Ekonomické vztahy - jiný pohled

Černý text - text vize, stránkování dle časopisu ALTERNATIVY
Červený text - letmé osobní poznámky k odstavci.

3. Ekonomické vztahy

Za socialismu budou nadále existovat a působit obecné ekonomické zákony. I za socialismu se musí výroba vyvíjet v určitých vzájemných, objektivně daných proporcích,

- 12 -



i za socialismu bude existovat vedle práce nutné i nadpráce a nadprodukt, i za socialismu bude prvním ekonomickým zákonem "úspora času", tj. zvyšování efektivnosti výroby. I za socialismu bude jako jeden z faktorů zvyšování efektivnosti působit soutěživost mezi ekonomickými subjekty. Především tu však budou mohutné výrobní síly, věda, technika, informační a komunikační sítě, vzdělanost, kvalifikovanost lidí a formy jejich efektivní součinnosti. Bez těchto výrobních sil by zásadní změna společnosti nebyla možná.
  • Efektivita výroby - viz výše
  • Soutěživost - pojem nahradit seberealizaci
  • Výrobní síly mají své kvality, postrádám zde psychologický popis vývoje pracovních sil - není to jen masa pracujících s pracovními nástroji.
NAHORU

Nejsou to jen výrobní síly, které socialismus může převzít a uzpůsobit je změněným podmínkám. Dokonce i výrobní vztahy, které jsou jádrem celého ekonomického systému i celého společenského uspořádání, není nutno totálně rozbíjet. I v nich jsou určité prvky, které mohou velmi dobře sloužit, jestliže je zabudujeme do socialistické reality za aktivní úlohy vztahů společenského vlastnictví a politické moci otevřené nejširším vrstvám.

Může převzít? Odstavec obsahuje hodně abstrakce. Obdobnou rétoriku doprovázely "odborné" texty o hospodářské "přestavbě" v socialismu. Takové abstraktní texty se píší snadno. Bez reálné metodologie je to jen rétorika.


V oblasti ekonomických vztahů existují určité složky a formy, které mají - obrazně řečeno - provozně-ekonomický charakter, které zabezpečují běžné fungování ekonomiky. Patří sem např. organizace a metody řídicí práce, obchodní a finanční soustava, vztahy funkční nadřízenosti, podřízenosti a pracovní disciplíny, systémy odměňování práce apod. A také takové jevy každodenního hospodářského života, jako jsou banky, supermarkety, platební karty či spotřební úvěry. Jejich úkolem je věcně zprostředkovávat plynulý chod ekonomiky - výroby, rozdělování, směny a spotřeby. Socialismus sice zruší jejich kapitalistickou formu, ale zachová věcnou náplň těchto vztahů.

"Organizace a metody řídicí práce"? Jo, kdyby místo podobných úvah byla přílohou S 21 učebnice o moderních metodách řízení práce, to by bylo jiná. Kdyby byl ze strany autorů vize zájem se více orientovat, tak by zjistili, že naše odbory jsou v této oblasti daleko vpředu. Již v roce 2007 publikovali odborný učební manuál ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ SOCIÁLNÍCH PARTNERŮ A MOTIVACE PRO DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ, zveřejněno na internetu r. 2009

O čem komunisté sní v oblasti řízení samosprávných firem až v socialismu, tak české odbory na tom již léta pracují. Viz vzdělávací program Českomoravské konfederace odborových svazů "ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ SOCIÁLNÍCH PARTNERŮ A MOTIVACE K DALŠÍMU VZDĚLÁVÁNÍ" - zveřejněno již v roce 2009

https://www.cmkos.cz/obsah/284/metodika-rozvoj-lidskych-zdroju-socialnich-partneru-motivace/12966?language=cs

PDF, 583 kB

Otevřít v novém okně

O rok dříve vydala Českomoravská konfederace odborových svazů učební manuál ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ SOCIÁLNÍCH PARTNERŮ A MOTIVACE PRO DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ISBN 978-80-90391-78-9

Jak to vypadá, tak některé odbory jsou již nyní prakticky připravené na samosprávné řízení firem. Komunisté ve své vizi o tom jen básní.


Socialistická ekonomika nebude popřením všeho, co vyrostlo v ekonomice kapitalistické, nebude jejím "opakem" za každou cenu. K jejímu vytvoření bude třeba bedlivě rozeznávat, které prvky složité soustavy ekonomických vztahů kapitalismu lze postavit do služeb socialistické ekonomiky a které je třeba skutečně nahradit prvky zcela novými.

Toto rozeznávání má být propracované již nyní. Myslím si, že rozhodující je kvalita lidského potenciálu. Je rozdíl, zda se bude shora vštěpovat, které prvky složité soustavy ekonomických vztahů se postaví do služeb socialistické ekonomiky, nebo kvalitní levicoví ekonomové budou vytvářet ekonomický systém zdola přirozenou cestou, aby byl funkční a co nejvíce odpovídal rozvoji socialistické ekonomiky.


Zásadní změnu ekonomického systému je třeba hledat v oblasti vztahů vlastnických. Socialismus navazuje na dlouhodobě se prosazující dějinnou tendenci směřující k zespolečenštění práce. Společenské vlastnictví má za socialismu za úkol vyloučit vykořisťování člověka člověkem, přehradit dosavadní nesmyslné plýtvání lidskou pracovní silou i omezenými přírodními zdroji, ale i zachovat a rozmnožit všechny podněty ekonomického rozvoje a učinit pracujícího člověka skutečným

- 13 -



společenským spoluvlastníkem. Tržní vztahy a ekonomické řízení budou sloužit novému systému ještě lépe než za kapitalismu a budou regulovány demokratickým plánováním a zapojením pracujících do řízení. Nový socialismus nebude návratem k byrokratickým mechanismům známým z minulosti. Zkušenost také ukázala, že různé druhy výrobní činnosti a poskytování služeb budou vyžadovat rozmanité vlastnické formy, mezi nimiž se budou jako nejperspektivnější, ekonomickými prostředky, prosazovat různé formy společenského vlastnictví.

Zásadní změnu ekonomického systému je třeba hledat v lidských tužbách. Přestanou-li lidé egoisticky toužit po soukromých kapitálech, soukromé vlastnictví pak samo začne ztrácet význam po právní stránce. Zespolečenštili se soukromý kapitál v rámci změny zřízení, nezanikne tím automaticky egoistická touha po soukromém vlastnictví výrobního kapitálu a v demokratických volbách budou egoisté opět hlasovat pro pravicové strany a pro restauraci kapitalismu.

"Byrokratické mechanismy"? Samotná realizace vize se jeví v globálu vysoce byrokratická.

Budou-li se prosazovat různé formy společenského vlastnictví, pak se nebude jednat o socialismus, ale kapitalismus se smíšeným vlastnictvím. I dnes existují družstva a zákony nebrání zakládání samosprávných firem jako akciové společnosti, jejichž akcie vlastní samotní zaměstnanci.

Při smíšeném vlastnictví výrobních prostředků bude problém hlavně v tom, jak zajistit, aby firmy se společenským vlastnictvím lépe prosperovaly. To vyžaduje mít mnohem propracovanější management samosprávných firem, než mají soukromé firmy. Toto ve vizi zcela postrádám. Přitom to mají od odborů "naservírováno na stříbrném podnose."


Úkol "nahrazovat soukromé vlastnictví společenským vlastnictvím" ale nespočívá ve formálním právním a mocenském vyvlastňováním "starých" vlastníků výrobních prostředků vlastníky novými, na které se někdy klade hlavní důraz. Jde o to vytvořit takový ekonomický systém, ve kterém bude různými cestami (demokratickou regulací, zapojováním pracujících do řízení, politikou a vstupováním společenského kapitálu do kapitalistických podniků) posilovat společenské vlastnictví a jeho perspektivnost se potvrdí v rovnoprávné ekonomické soutěži s ostatními formami. Bude také muset být schopný konkurovat i velkým nadnárodním korporacím.

Pokud se nemýlím, tak již dnes v mnohých firmách vstupují pracující do procesu řízení prostřednictvím odborů. Mám doje, že se zde popisuje něco, co bude a přitom to je již z části dnes. Postrádám zde analýzu současného stavu práce odborů v kapitalistických firmách dnes, a jaký je současný trend. Probírali autoři S 21 vizi s odbory?

Jaké je současné právní postavení odborových organizací v současném pracovním právu České republiky?


Poučili jsme se z minulých chyb a rozhodně nechceme nějaké administrativní a všeobecné znárodňování. Lze předpokládat, že v socialistické ekonomice budou jako ekonomické subjekty působit podniky nadnárodní, státní, samosprávných zaměstnaneckých kolektivů, družstevní, regionální a komunální podniky, ale i soukromé, individuální, resp. rodinné, případně i podniky nadací a jiných organizací. Všechny tyto vlastnické formy, včetně soukromého vlastnictví, budou začleněny do systému hospodářských vztahů socialismu. Silný neprivátní sektor bude pro činnost středních a drobných soukromých podniků vytvářet pozitivní rámec. A naopak - existence soukromých vlastníků výrobních prostředků bude v tomto rámci užitečná i za socialismu. Značný prostor bude dlouho zůstávat pro soukromé subjekty, ve kterých bude nebezpečí vykořisťování práce výrazně omezeno převažujícím způsobem výroby.

Nebyla provedena komplexní analýza, proto se nepoučili dostatečně z chyb. Podle obsahu vize lze předpokládat, že byla provedená pouze ideologická analýza v duchu let dávno minulých.


Socialistické hospodářství bude plánovanou tržní ekonomikou. Plán se však bude prosazovat nikoli direktivními státními nařízeními a rozpisem ukazatelů státního plánu, ale prostřednictvím ekonomických nástrojů a bude zaměřen především na strategii hospodářského rozvoje. Bude mít především koordinační a indikativní funkci, přičemž indikátory "růstu růstu" budou nahrazeny indikátory růstu kvality života.

Popsaná realizace bez výborné personalistiky povede ke stejným problémům, jaké vznikaly v socialistických firmách. Na vedoucí posty se budou tlačit hlavně egoističtí kariéristé. V rámci své kariéry:

  • Při smíšeném vlastnictví výrobních prostředků, jakmile dostanou lepší pracovní nabídku od soukromé firmy, přejdou k ní a s tím do konkurenční firmy přinesou významné informace o nákupech, zákaznících, technologiích a slabinách firmy.
  • V rámci kariéry budou vylepšovat své výkazy, nebudou včas hlásit problémy na svém pracovišti.
  • V rámci kariéry budou se intrikami snažit odstraňovat svou konkurenci.
  • Při plnění plánu budou vykazovat překračování plánu i tehdy, když překračování bude nežádoucí. Například při výrobě součástek pro deset tisíc výrobku vyrobí součástky pro dvanáct tisíc výrobků, jenže když dle plánu ty další dva tisíce výrobků se nebude vyrábět, půjde celý slavný nadplán tiše do šrotu.

V současné době personalisté kapitalistických firem stále více vyhledávají neegoistické pracovníky. Ti se pak budou tlačit do firem se společenským vlastnictvím a tam dělat kariéru. Když se do vedení protlačí jeden egoista, bude k sobě protlačovat, další až si vytvoří neoficiální klan a neformálně pak ovládnou celou firmu. Svým krasořečněním budou manipulovat s ostatními a nepohodlných se budou zbavovat intrikami. Protože v souladu s principem egoismu budou upřednostňovat vlastní potřeby před potřebami firmy, budou firmu tunelovat a ždímat svými velkými platy, až přivedou firmu ke krachu. A kapitalistické firmy se zbaví konkurenta, budou poukazovat, že samosprávnost ve firmách vede ke krachu firmy.

- 14 -



Plánování, projektování a předpovídání v různých formách bude součástí společenského, zvláště pak hospodářského řízení na všech úrovních, u různých subjektů.

To je jen domněnka, že to takto bude samo fungovat. V reálu takové fungování je podmíněno vedle kvalifikace sociální vyzrálosti a kritickým myšlením osob na všech úrovních řízení. Bez toho je představa nereálná. Na podcenění personalistiky již doplatila mnohá družstva.


Socialistické tržní vztahy nebudou samoúčelem, ale prostředkem. Tržní prvky hospodaření budou sloužit jednak jako korektiv vládní hospodářské strategie, jednak jako měřítko hospodářské efektivnosti podniků a pracovních zásluh jejich zaměstnanců. Budou spojeny s podnikavostí a konkurencí, s tržní cenotvorbou v podstatné části ekonomiky. Nutno zdůraznit, že socialistická ekonomika jako předstupeň ekonomiky komunistické se bez tržních vztahů neobejde.

Pro socialistické tržní vztahy jsou rozhodující socialistické mezilidské vztahy a ty jsou podmíněny sociální vyzrálosti osob. S egoistickými občany budovat prosperující socialistickou ekonomiku je zcela nemožné. S egoisty prolezlou socialistickou ekonomikou bude bujet byrokracie, korupce a vytváření neoficiálních klanových struktur: "Já na bráchu, brácha na mě."


Za cíl socialistické výroby se dříve zpravidla označoval soustavný růst životní úrovně, měřený objemem individuální nebo rodinné spotřeby. Toto měřítko za socialismu 21. století ztratí na své výlučnosti, i když zejména v mimoevropských nerozvinutých zemích si ještě ponechá svůj význam.

Na jedné straně hospodářský rozvoj umožní postupně naprosté většině obyvatelstva dostatečně uspokojovat své základní potřeby, žít důstojným životem a obrátí jejich pozornost na jiné životní cíle, než na pouhý růst materiální spotřeby - na tvůrčí práci, kvalitu života, životní a sociální prostředí, zdraví a bezpečí. Na druhé straně trvale udržitelný rozvoj bude narážet i na současné meze čerpání přírodních zdrojů Země.

Myslím si, že je zde vše smíchané páté přes deváté. Výroba je jedna položka, životní cíle jiná položka, tvůrčí práce třetí položka.

Cílem socialistické výroby bude i nadále hlavně uspokojování potřeb. Životní cíle sociálně vyzrálých občanů v socialismu budou různorodé. Někteří najdou svůj smysl života ve výrobním prosu pro blaho všech, jiní se budou realizovat ve službách pro blaho jiných, další v oblasti kultury atd.

Tvůrčí práce je podmíněna řadou tvůrčích schopností. Tvůrčí práce není pouhým výsledkem rozumového rozhodnutí. Kdo nemá rozvinuté schopnosti pro tvůrčí práci, může se snažit tvořit, jak chce, většinou nic nového nevytvoří.

Kvalita života úzce souvisí se sociální vyzrálostí osob. Té se nedosáhne pouhou změnou oficiálních společenských vztahů, nastolením socialistického zřízení. Sociální vyzrálost je záležitost výchovy dětí v rodinách. V současné společnosti je výchova dětí v rodinách deformována a náprava může nastat pouze fundovanou osvětou o zákonitostech ve výchově dětí v rodinách.




Publikováno 16. 12. 2017
Pokračování - kapitola: 4. Sociální spravedlnost

   

Pokračovat
OBSAH - Vize S 21
Názor na S 21
Autorství S 21
Úvodem 8
1. Východiska9
2. Materiální základna socialismu11
3. Ekonomické vztahy12
4. Sociální spravedlnost 15
5. Politický systém socialistické17
6. Společenské vědomí a hodnoty socialistické společnosti 19
7. Socialismus a ekologie22
8. Vstup na cestu k socialismu23
9. Hlavní rysy socialistické společnosti28


Úvodní stránka

  Banner stránek pod menu
  * * * * *