Levicové obzory

www.levice.info


     Tlačítko e-mail    Tlačítko Facebook    Tlačítko Twitter

Smajlíci přemýšlí co je levice a socialismus - vztahy


Mozek je nezbytné celoživotně zaměstnávat plodnou činností. Současné metody zkoumání živých mozků bez jejich poškození dokládají, že ty části mozku, které se silně zatěžují, bývají větší než ty, které se nezatěžují. Proto samostatně přemýšlejte, hloubejte, vhleďujte, jak to dělával Sokrates.


    Pěticípá hvězda zde představuje pět prstů pracující ruky a Komenský je symbolem pedagogické výchovy opírající se o praktické a vědecké poznatky. A to nejen výchovy ve školách, ale i v rodinách.
    Od nepaměti si řada osobností uvědomovala, že změna charakteru společnosti vede přes výchovu.
    Výchovné cíle se měnily v průběhu vývoje společnosti. Úzce souvisí s technologií výroby. Zejména dnes lze pozorovat, jak se mění nároky na pracující ve firmách v závislosti na současné složité technologii a v obchodních firmách silném konkurenčním prostředí.

Co rozhoduje o chování?

Co rozhoduje o chování?

Smajlíci se hádají: „O chování rozhoduje především aktuální situace!“„O chování rozhoduje především vnitřní psychika!“
     Existuje tábor, v něm zdůrazňují, že aktuální situace jsou rozhodující pro to, jak se osoby chovají. Opírají se o experimenty, které ukazují, že soby mění své chování podle situací.
     Druhý tábor zdůrazňuje, že největší vliv na chování mají charakterové vlastnosti, schopnosti, vědomosti a zkušeností neboli psychické prostředí. Opírají se o experimenty, kdy ve stejných situacích se osoby chovají odlišněji.
     Oba tábory mají do určité míry pravdu. Představa prolínání vnějších a vnitřních faktorů však vyžaduje vyšší úrovně myšlení a větší kapacitu vědomí. Ti, kteří tím neoplývají, vybírají si tábor, který jim vyhovuje dle vlastního chování.
     Chování bývá výslednicí situace, vnějšího a psychického prostředí, zkušeností, návyků a schopností. Kořeny problémů dospělých se většinou táhnou z dětství, kdy se formovaly základní charakterové rysy na úrovni nervových vláken. U dospělých je jejich přirozeností to, jak se naučily chovat v předškolním věku.
     U člověka jako druhu odvozujeme přirozenost podle genetických předpokladů k plně rozvinuté osobnosti. Tyto předpoklady se však musí rozvíjet v procesu výchovy.

Učením se novým schopnostem se v příslušných oblastech roste síť nervových spojů, tím se zvětšuje objem mozkové hmoty v dané oblasti. Lidský mozek je však limitován objemem lebky, nemůže se neomezeně zvětšovat. Příroda to zařídila tak, že ty nervové spoje i nervové buňky, které se dlouhodobě neužívají, odumírají a uvolňují tak místo těm, které se rozvíjejí.

Některé dospělé osoby žijí jen z podstaty naučeného z dětství a ze škol. Ničemu novému se neučí, nic u sebe nerozvíjí, žijí jen stereotypně, přežívají. U těchto osob se mozková kůra zmenšuje. Po létech to lze pozorovat i na degeneraci jejich myšlení. Ze vzletného myšlení se stává prostoduché myšlení. Tento degenerativní proces může vést až k psychickým poruchám.


Ztratí peníze smysl, až roboti plně zvládnou výrobu sami?

Ztratí peníze smysl, až roboti plně zvládnou výrobu sami?

Smajlíci o penězích: „Až roboti plně zvládnou výrobu, peníze ztratí smysl.“ „Neztratí, roboti si začnou kupovat lidi.“
     Představa, že vlivem nadvýroby peníze ztratí význam, je naivní. Obchodovat se dá i jinak. Roboti nevytvoří originální umělecká díla. Peníze umožní vstup na místa, kde bude omezován počet osob – vyhlášená restaurace, komorní divadlo. Ani lety na Měsíc nebudou každodenní záležitostí. Za peníze se dají koupit různé výhody.
     Peníze umožňují mnohým lidem egoisticky se vyvyšovat nad druhé. Za vznikem peněz nebyla výroba, ale egoistická touha po rychlejším bohatnutí a peníze umožňovaly vychytralým egoistům rychleji bohatnout. Peníze ztratí význam, až lidé dospějí a přestanou po penězích toužit, až přestanou se snažit egoisticky vyvyšovat se nad druhé, až přestanou toužit být víc a mít víc než druzí.

Ekonomické vztahy – převládající osobní vztahy

Ekonomické vztahy – převládající osobní vztahy

Smajlící o ekonomických vztazích: „Trhni, co můžeš!“ „Pomoz, co můžeš.“
     Tisícovka na zlatém podkladě symbolizuje majetek. Pěticípá hvězda zde symbolizuje pět prstů pracující ruky.
     Ekonomické vztahy nejsou svébytné, je to jen abstraktní množina projevů osob. Převládající druh vztahů bývá zformulován do morálních kodexů. Jednou z podob je psaný zákon. Ani zákon není svébytný, svébytné jsou osoby prosazující zákon.
     Komunistické vztahy jsou založeny na empatickém pomáhání si. Kapitalistické vztahy jsou založeny na egoistickém trhání si a kapitál je pro ně nástrojem. Ani kapitál není svébytný, o jeho užívaní rozhodují osoby vlastnicí kapitál. Je to jako s nože: v dobrých rukou slouží k tvoření, ve zlých k zabíjení. Jaké osoby ve společnosti dominují, takové jsou uzákonné vztahy – zákony dělají lidé.

Sociální spravedlnost je silně subjektivní

Sociální spravedlnost je silně subjektivní

„Smajlík o sociální spravedlnosti: „Chci sociální spravedlnost!!! Chci si užívat jako bohatí: vily, jachty, sluhy!“
     Absolutní sociální spravedlnost neexistuje. Pohled na sociální spravedlnost je silně subjektivní, každý si ji může vykládat po svém.
     Jinou je to, že existuje množství osob, které cílevědomě odmítají sociální spravedlnost a chtějí žít v soutěživém prostředí, kde se musí každý starat sám o sebe.

Pluralita je velmi zneužitelná manipulátory

Pluralita je velmi zneužitelná manipulátory

Smajlíci o pluralitě: „Jsi pluralitní“ „Ano.“ „Tak mi uhni.“
     Pluralita je o empatické toleranci rovnoprávných osob. Někteří si pluralitu vysvětlují jako toleranci vůči svým egoistickým potřebám, toleranci ke svému nadřazování se. Manipulátoři pluralitu zneužívají k osobnímu prospěchu.

»Společenské vědomí« je starý pojem v marxismu

»Společenské vědomí« je starý pojem v marxismu

Smajlík se ptá: „Jaké je tvoje společenské vědomí?“
     Společenské vědomí je jeden ze základních pojmů marxistické filozofie. U Karla Marxe se jednalo o vnitřní vhled – „aha efekt“. Jeho popisování společenského vědomí bylo v rámci pojmosloví tehdejší doby. Mnozí marxisté na základě slovního výkladu popisovaného jevu, tento jev začali akademicky vykládat jako svébytnou podstatu.
     Obrazně řečeno, při analýzách děl marxistických klasiků je důležité číst tzv. co je psáno mezi řádky. Takové čtení mnoho akademiků – odborníků nezvládá, problémem bývá jejich nadprůměrná inteligence umožňující v abstrakcích i personifikace. Vnitřní vhled bývá akademicky nepopsatelný. Vnitřnímu vhledu učil své žáka Sokrates, proto nepsal pojednání, knihy.
     Společenské vědomí lze dnes popsat: Je to abstrakce, představa o nejrozšířenějším charakteru vnímání u osob. Samotné vědomí je jako prázdný monitor zapnutého počítače. Rozhodující je, co je na tomto monitoru, co a jak vnímáme. Změny společenského vědomí jsou projevem nejčetnějších změn ve vnímání osob. Jak se rozvíjí vědomostí osob a charakterové vlastnosti, tak se rozvíjí i společenské vědomí.

Ekologie se stává v životě člověka stále významnější

Ekologie se stává v životě člověka stále významnější

Smajlík o ekologii: „Podnebí se otepluje, proto nosím čepku, aby hlava nezvyšovala teplotu ovzduší.“
     Chtějí, aby se změnili druzí. Neuvědomují si, že sami jsou ti druzí, proto by měli začít u sebe. Když každý chce, aby se změnili ti druzí, nic se nezmění. Kdyby každý začal se změnami u sebe, mnoho by se v oblasti ekologie změnilo.
     Někteří ekologové jsou pokrytci, sami svým konzumním životem přispívají ke zhoršování ekologie. Pokud by se sami uskrovnili v oblasti konzumu, o to by byla nižší výroba ničící přírodu.

Demokracii si lidé vkládají dle vlastních zájmů

Demokracii si lidé vkládají dle vlastních zájmů

Smajlíci o demokracii a socialismu: „Jsem pro demokracii.“ „Odhlasujeme si, že budeme k sobě hodnější.“
     Demokratické chování se nedá demokraticky nařídit, změní se jen výchovou k demokracii.
     Oficiální definice demokracie nebývá shodná s vnímáním demokracie. Pro egoisty je demokracie veřejnou soutěží o moc, kdy vítězové mají vyšší práva. Pro empatiky je demokracie kolektivní způsob řízení společnosti, kde zvolení zástupci mají zodpovědnost vůči svým voličům.


Autor:
Česká republika
Publikováno:
Aktualizováno: 13. 12. 2020
Publikoval: Stanislav Hendrych