Levicové obzory

www.levice.info


 Hierarchie webu
     Tlačítko e-mail    Tlačítko Facebook    Tlačítko Twitter

Vize „Príma program komunistů pro volby 2021“

K napsání stránky mne motivoval článek v Haló novinách »Pražská deklarace mezi KSČM a KSČ« (25. 5. 2021). Plně souhlasím se zněním pracovního programu. Moje prima vize, zbožné přání je, aby již pro volby 2021 měli komunisté príma revoluční program – viz dole. Revolučnost spočívá v revoluční změně východisek po sto létech.

Obsah této stránky

  • Teoretické základy pro komunistický volební príma program
  • Budování základny socialismu a následného príma komunismu
  • Príma vize „Príma program komunistů pro volby 2021“
  • Teoretické základy pro komunistický volební príma program

    Stoleté výročí založení Komunistické strany Československa je výzvou komunistům revitalizovat své současné komunistické názory, aby byly v souladu se současnou úrovní psychologického poznávání.

    Dalším důvodem revitalizace názorů jsou velké celospolečenské změny v sociální oblasti od roku 1921. Stačí srovnat situaci před sto léty s dneškem v oblasti pracovních podmínek, zdravotního a sociálního zabezpečení; demokracie v minulosti a dnes; úroveň vědomostí veřejnosti v oblasti psychologie v minulosti a dnes; …

    S radostí vítám »Pražskou deklaraci o vzájemné spolupráci MěV. KSČ Praha a KV KSČM Praha« z května 2021. Plně souhlasím se zveřejněným návrhem společného akčního pracovního programu:

    1. Program sjednocení fronty proti nacionalismu, neonacismu a fašizaci společnosti.
    2. Plán politického boje proti prohlubování sociální krize a vykořisťování.
    3. Program sjednocování nejrůznějších spolků, hnutí a stran k vytvoření společné fronty proti fašismu.

    Každý schopný vojevůdce se snaží ještě před bojem co nejlépe poznat svého nepřítele. Karel Marx bojoval proti vykořisťování, proto se snažil co nejlépe poznat chování kapitalistů a proces vykořisťování. Komunisté dnes bojují na politické scéně s pravičáky a fašisty, to znamená, co nejlépe poznat vnímání společnosti pravičáky a fašisty. Kdo se o to zajímá?

    Jak skutečně vnímají společnost a proč zrovna takto? Osobní domněnky obvykle vycházející z vlastního prožívání zde bývají zavádějící. Zde je nezbytné opírat se o poznatky psychologických výzkumů a experimentů.

    Ano, levice je dnes dezorientovaná a ztratila schopnost strategického konceptu a nechala si vnutit režimní podmínky natolik, že jim plně podléhá. Proč? Příčina je jednoduchá, pravice plně využívá psychologických poznatků ve svých argumentacích. I když si mnohé přizpůsobuje a jiné zamlčuje. Dovede umně vyvolávat v neznalé levici pocit pravdivosti pravicových hodnot a špatnosti levicových hodnot. Výsledkem je narůstání pasivity levicových občanů ve volbách. Levicoví politici stále staví na subjektivních domněnkách.

    Současná levice je roztříštěná právě proto, že východisky pro boj proti pravičáctví a fašismu bývají různorodé domněnky. Využívání vědeckých poznatků v boji proti pravičáctví a fašismu může začít roztříštěnou levici sjednocovat.

    Podstata a jev – aplikované základy marxismu

    Podstatou jsou lidé a jejich projevem je jejich společenské uspořádání. (Pokud nejsou k jinému uspořádání nucení násilím.) Extrémně zjednodušená zákonitost: „Jací lidé, takové zřízení.“

    Cituji z Pražské deklarace: „Pro obě strany je jediným řešením a základním strategickým cílem v boji proti sociálně-ekonomické a společenské nerovnosti cesta socialismu.“

    S touto formulací naprosto nesouhlasím! Je to cesta do slepé uličky, v níž se již komunistické hnutí nachází. O cestě k socialismu se v komunistickém hnutí mluví od roku 1989 neustále, přesto na politické scéně se dlouhodobě propadá celá levice.

    Když se něco podařilo jednou, musí se to zákonitě podařit i podruhé? Když komunisté v roce 1948 získali na svou stranu masy lidu propagováním socialistických ideálů, tak se pouhou propagací ideálů socialismu musí opět podařit vyhrávat volby? Dnes jsou jiné podmínky než v roce 1948, co se dařilo komunistům v roce 1948, nedaří se dnes.

    V roce 1948 v globálu byli u nás lidé vice empatičtí, proto se komunistům dařilo budování socialismu. Dnes ve společnosti převažují egoisté, proto se pravičákům daří prosazovat soutěživé kapitalistické prostředí.

    Mezi současné všeobecné informace patří souvislost charakteru osob s politickou orientací. Běžně se spojují pravičáci s egoismem. Pravičáci, egoisté popírají existenci sociálního cítění. Projevy sociálního cítění považují za populistické a veřejně obhajují egoismus a povyšují ho nad non egoistické chování.

    Levicoví občané i politici se vyznačují sociálním cítěním, což je známo. Jenže levicoví politici stále vycházejí ze zastaralého předpokladu, že sociální cítění je záležitost rozumového poznávání nikoli záležitost schopnosti empatie. Je to projev kolektivního ignorování vědeckých poznatků u levicových politiků.

    Levicové strany a hnutí mají ve svých řadách i egoistické kariéristy, kterým jde především o využití levice jako výtahu k moci. Tito politici nemívají empatii, zato mají silnou kariéristickou touhu. Řada takových bývalých členů KSČ a po roce 1989 veřejně přiznávala, že v KSČ byli pouze kvůli své kariéry. Dnes je plno takových v ČSSD.

    Charakter občanů ovlivňuje charakter zřízení

    Detail a celek
    Strategickým faktorem pro charakter demokratického zřízení je poměr egoistů a empatiků ve společnosti.
    Empatici
    Jsou to osoby s rozvinutou schopností empatie, která je přirozenou cestou vede k sociálnímu cítění a k uznávání levicových hodnot – socialistických hodnot.
    Egoisté
    Jsou to osoby s nerozvinutou schopnosti empatie, vnímají společnost pouze ze svého egoistického pohledu. Nemají sociální cítění, proto uznávají pravicové hodnoty a cílevědomě chtějí žít v dravé soutěživé společnosti – v kapitalistické.

    V roce 1948 byla v Československu převaha empatických občanů, proto socialistické ideje jim byly blízké, proto občané masově podporovali budování socialismu.

    Ve společnosti však začalo docházet ke zhoršování výchovného prostředí v rodinách, zejména vlivem masového rozšíření televize. Přibývalo dětí, které citově strádaly. Přibývalo rodičů, kteří se větší měrou starali o materiální zabezpečení dětí a citové uspokojování zanedbávali. Vychovávali tak kariéristické egoisty.

    Jednou ze základních psychických potřeb je citové uspokojování, procesy dnes prozkoumané. Citově neuspokojované děti se starají především o své citové uspokojování a potřeby druhých je nezajímají. To je důvod, proč se u nich nestimuluje rozvíjení schopnosti empatie a vyrůstají z nich egoisté – pravičáci, antikomunisté.

    V současné společnosti je mnohem víc egoistů a jsou teoreticky mnohem lépe vybaveni, než tomu bylo v roce 1948. Proto stejné komunistické metody jako v roce 1948 nemají v dnešní době stejné výsledky.

    Změnit charakter společnosti lze změnou charakteru občanů

    Strategický cíl a strategie dosáhnutí cíle jsou samostatné kategorie.

    Leonardo da Vinci měl řadu vynikajících cílů – vynálezů: létací stroje, bojové stroje, tank, ponorka, auto, skafandr, vrtačka. Samotné cíle nestačí, nezbytné je najít cestu k cíli.

    Thomas Alva Edison měl jednoduchou vizi: vyrábět elektrické žárovky. Hledal nové a nové cesty, metody výroby. Nakonec našel tu správnou.

    Vizi komunistů je svobodný komunismus a demokratický socialismus jako přechodová fáze. Nedaří-li se cíle dosáhnout jednou cestou, musí se přehodnotit východiska a jít jinou cestou – běžný vědecký postup. „Proč jít neustále hlavou proti zdi, když se dá obejít dveřmi?“

    Každá metoda funguje za určitých podmínek, změní-li se podmínky, osvědčená metoda nemusí fungovat. Co se u nás komunistům osvědčilo v roce 1948, nefunguje nyní – změnily se podmínky. Tyto podmínky se musí nejdříve změnit, pak zafunguje komunistům co jim zafungovalo v roce 1948.

    To znamená nastolení převahy empatiků ve společnosti. Jak? V dnešní době je dostatek populární literatury i internetových článků o rozvíjení empatie u dětí a přínosu empatie pro společnost. Jsou dva typy osob, jeden hledá důvody, proč něco nejde změnit a druhý hledá způsoby, jak to změnit.

    Největším problémem současné široké levice je nezájem o tyto informace, příčin je vícero:

    • Z části se jedná o projev skepse a pocitu poraženosti, což vede k nezájmu o nové informace.
    • Zákonitost, že čím levicoví politici mají méně vědeckých poznatků o sociálním chování, tím vice jsou přesvědčení, jak tomuto problému rozumí. Neuvědomují si, že jejich laické mnohé domněnky jsou v rozporu s vědeckými poznatky.
    • Skupinové myšlení, kdy se levicoví politici v kruhu ubezpečují, že stále jdou tou správnou cestou.
    • Zahleděnost do minulosti.

    Nezdravé uctívání marxistických klasiků natolik, že se stále opírají o vědění před sto léty a současné vědění se ignorují. (Mnozí uctívači vnímají jako své poslání, hlídat „čistotu“ idejí. Ve skutečnosti to bývají silní dogmatici.)

    V medicíně se stále uznává Hippokratés jako zakladatel lékařské vědy. Dovedete si představit lékaře v dnešní době léčit pouze metodami prosazovanými Hippokratem a ignorující všechny soudobé vyšetřovací metody jako je biochemické vyšetření, tomografie, EKG, ultrazvuková vyšetření, -skopická vyšetření, magnetická rezonance atd.?

    Podaří-li se vychovat novou generaci empatických občanů, začnou ve volbách přirozenou cestou bez náročných volebních kampaní vítězit levicové strany i bez náročných volebních kampaní.

    Budování základny socialismu a následného príma komunismu

    Rozšířený návrhem společného komunistického akčního príma pracovního programu doplněného o psychologické základy, který by mohl sloužit i jako volební program komunistů:

    1) Sjednocení fronty proti nacionalismu, neonacismu a fašizaci společnosti.

    Sjednocujícím znakem u osob sympatizujících s idejemi nacionalismu, neonacismu a fašizaci jsou zvýšené sklony ke zlostem a agresivitě.

    Dominantní zákonitost: Velmi liberální nebo naopak nepřiměřeně tvrdá výchova v raném dětství vede ke zvýšeným sklonům ke zlostem.

    Strategickou cestou boje proti nacionalismu, neonacismu a fašizaci společnosti je masová osvěta o výchovných chybách rodičů, které vedou u dětí ke zvýšeným sklonům k násilí.

    2) Politický boj proti prohlubování sociální krize a vykořisťování.

    Sjednocujícím znakem u osob sympatizujících s egoistickými idejemi a obdivující úspěšné kapitalisty je egoismus plynoucí z nerozvinuté schopnosti empatie.

    Dominantní zákonitost: Děti citově strádající se starají především o vlastní citové uspokojování a potřeby druhých ho nezajímají. Důsledkem je egoistické chování bez sociálního cítění.

    Strategickou cestou boje proti prohlubování sociální krize a vykořisťování je masová osvěta o schopnosti empatie a při výběru pracovníků do samospráv upřednostňování empatických osob před egoistickými.

    3) Program sjednocování nejrůznějších spolků, hnutí a stran k vytvoření společné fronty proti fašismu.

    Samotné odsuzování fašismu jako zlo a přísné trestání za fašistické projevy jsou neúčinné, pokud rodiče vychovávají (cílevědomě nebo v dobré víře) stále více fašistů.

    Sjednocujícím programem je masová osvěta o skutečných kořenech fašismu, které spočívají ve výchovných chybách rodičů.

    Nebudou-li rodiče ze svých dětí vychovávat osoby sympatizující s fašistickými hodnotami, nebudou fašisté a nebude se muset proti fašistům bojovat – fašismus se stane minulostí.

    Príma vize „Príma program komunistů pro volby 2021“

    Vize – cíl

    Demokratická socialistická společnost empatických občanů

    Východiska komunistického príma programu

    • Karel Marx i Friedrich Engels vykazovali znaky empatičnosti. Proto Engels kapitalistického původu a Marx nepracující jako dělník hájili zájmy dělnické třídy. Vlivem rozvinuté empatie měli sociální cítění, které marxisté označovali jako třídní uvědomělost.
    • Základnou demokratického socialismu není výroba, ale empatičtí občané. Současná technologie výroby dnes umožňuje důstojný život všech lidí na Zemi. Teoreticky jsme měli již žít v komunistické době. Jenže v současné společnosti nedostačuje počet empatických občanů, aby ve volbách vítězily socialistické ideje.
    • Dnešním problémem nejsou samotní kapitalisté, ale egoisté, pravičáci, kteří úspěšné kapitalisty obdivují a fandí jim. Kapitalisty masově brání egoisté, kteří cílevědomě odmítají solidárně se dělit o vyráběné bohatství a uctívají bohatství a moc. Proto v demokratických volbách nikdy nebudou hlasovat pro budování socialismu.
    • Egoisté, kariéristické osoby bez empatie, nemají rozvinutou schopnost empatie, proto nemají sociální cítění a tím ani motivací pro levicové sociální programy. Nevěří v existenci empatie, proto sociální politiku levicových politiků vnímají pouze jako populistickou. Řeknou-li, že se má něco odpolitizovat, ve skutečnosti to znamená odstranit z politiky sociální cítění.
    • Empatie u osob není výsledkem rozumového rozhodnutí, ale projevem výchovnými stimulacemi vytvořené nervové sítě propojující emoce mezi nevědomím, podvědomím a vědomím.

    Fáze budování príma demokratického socialismu

    I. Vybavení levicových politiků psychologickými informacemi o psychických příčinách nevyzrálého chování, které doprovází sympatie s násilnictvím (nacionalismem, neonacisme, fašismem) a bezohledným egoismem (egoistické vykořisťování a egoistické nadřazování jedněch nad druhými).

    II. Ve veřejném prostoru poražení ideologických základů nacionalismu, neonacismu, fašismu a kapitalismu pomocí soudobých psychologických poznatků.

    III. Masová osvěta o empatii v souvislosti s rozvíjením osobnosti dětí v raném dětství. Rozvíjení empatie:

    a) Nejlepší prevence násilí všeho druhu - empatie vede k soucítění s obětí, proto empatické osoby ustupují od násilí.

    b) Ekonomický přínos - empatičtí pracovníci se dnes stávají pro firmy ekonomicky přínosnější než egoističtí pracovníci. (Existují inzeráty požadující od uchazečů vedle odbornosti i empatii. Existují inzeráty hledající egoisty?)

    IV. Trvale udržitelné vítězství levice.

    V. Destrukce kapitalismu a budování socialismu demokratickou nenásilnou cestou.


    Čárka Čárka

    Autor:
    Publikováno:
    Aktualizováno: 10. 6. 2021

    Publikoval: Stanislav Hendrych
    Česká republika