Levicové obzory

www.levice.info


 Hierarchie webu
 ➔  Zdravi - Covid
     Tlačítko e-mail    Tlačítko Facebook    Tlačítko Twitter

Příčiny epidemie covid v ČR – špatná nálada a sugesce

    Na jedné straně se snažíme bránit šíření viru COVID-19 a na druhé straně usnadňujeme cestu šíření tím, že v globálu oslabujeme imunitní systém občanů. O prázdninách měli občané imunitu posílenou vlivem zdravého pohybu a dobré nálady, proto se epidemie o prázdninách nekonala.
    Jako hlavní příčiny epidemie covid-19 od září 2020 lze logicky označit nadměrný nárůst špatné nálady obyvatelstva po prázdninách pod vlivem médií i vlády vsugerování občanům počátek epidemie v září 2020, což působilo obdobně jako placebo efekt při očekávání negativ.

Graf byl vytvořen v programu EXCEL z čísel internetového programu https://trends/google.cz/trends/ v časovém rozsahu od 1. 11. 2019 do 28. 2. 2021

Obsah webové stránky

  • Příčiny epidemie virem COVID-19 v ČR
  • Špatná nálada - v ČR umocnila epidemii v září 2020
  • Placebo efekt – psychické sugesce ovlivňující nákazu
  • Egoisté a empatici - ovlivňují šíření covidu rozdílně
  • Zdravý pohyb – posilování imunity i proti covidu
  • >Dobrá nálada – posilování imunity i proti covidu
  • Hormon oxytocin – zlepšování nálady a posilování imunity
  • Imunitní systém - funguje jako splachovadlo
  • Příčiny epidemie virem COVID-19 v ČR

    Velikost nákazy u nás mohla být v září jen o něco vyšší než o prázdninách. Příčiny epidemie covidem v září 2020 lze logicky hledat v placebo efektu a nárůstu špatné nálady. Údaje jsou zde hypotetické, vědecké údaje se nepodařilo najít.

    Placebo efekt – zvýšení nárůstu nákazy vlivem negativních sugescí do podvědomí o 25 %:

    • vsugerování obyvatelstvu vznik pandemie od září 2020;
    • mezi lidmi rozšířená nevíra v účinnost roušek.

    Špatná nálada – oslabování imunitního systému a odpor vůči opatřením vedlo ke zvýšení nákazy o 25 %:

    • špatná nálada zesiluje odpor vůči opatřením i vůči nošení roušek;
    • špatná nálada utlumuje imunitní systém;
    • špatná nálada vede k nezájmu iniciativně přispívat k preventivnímu posilování vlastního imunitního systému úpravou své životosprávy;
    • špatná nálada přispívá ke konzumu a šíření negativních zpráv z médií;

    Bezohledný egoismus vyzvedávající osobní zájmy nad zájmy druhých zvyšoval k nárůstu nákazy „Nikdo nemá právo mně omezovat!“ - zvýšení nárůstu nákazy o 25 %:

    • větší měrou přispívali ke zhoršování nálady obyvatelstva;
    • větší měrou porušovali vyhlášená opatření;
    • větší měrou šířili nepravdivé informace, že roušky jsou neúčinné a naopak škodlivé;
    • větší měrou porušovali karanténu, někteří nakažení vědomě šířili nákazu s odvoláváním se na „svá práva“. Přitom na práva druhých ohled nebrali, viděli jen svá osobní práva – „Žijeme ve svobodné zemi, mohu si dělat, co chci.“

    Hora peří potopí i koráb. Hora negativních maličkostí způsobí zbytečnou epidemii.

    Špatná nálada - v ČR umocnila epidemii v září 2020

    Špatná nálada oslabuje imunitní systém a vede ke zvýšenému porušování hygienických opatření.

    Osoby se špatnou náladou bývají nerudné a nepříjemné. Do noty si hrají dvě osoby se špatnou náladou. Špatná nálady osoby je pro okolní osoby psychickým jedem, vyvolává:

    • negativní postoje k opatřením - provokativní sdružování a odmítání roušek „Stejně nás to neochrání.“ „Nařízení nošení roušek je omezování osobní svobody!“
    • nezájem o posilování vlastního imunitního systému „Stejně to nepomůže.“
    • špatná nálada nepřímo zhoršuje imunitní systém (tělesná pasivita utlumuje imunitní systém).

    Špatná nálada v Česku se projevuje:

    • utlumováním kritického myšlení – nejde o pouhou kritiku; jde o psychologický pojem pro vytváření si vlastního názoru na základě vlastního shromaždování informací;
    • ztrácením zájmu pomáhat svému tělu posilovat imunitní systém.

    O prázdninách měli občané Česka dobrou náladu, mnozí se zbavili starostí a užívali si léta. Různě cestovali a bavili se ve skupinách. Dle nakažlivosti viru již průběhu léta měla začít nápadně stoupat křivka nemocných s covidem. Inkubační doba se mnohdy uvádí 2-10 dnů, což je celkem krátká doba. Virus určitě nečekal v lidech měsíc - do září. Lidé prostě o prázdninách měli dobrou náladu a zdravý pohyb, tím i dobrý imunitní systém.

    Osoby se špatnou náladou vnímají vše černěji, než to ve skutečnosti bývá. Jsou vůči novému nedůvěřiví, vše vnímají skeptičtěji. Mnozí jsou na to dokonce hrdí a vychloubají se svou skeptičnosti.

    Pokud bychom vzali 30% účinnost roušek:

    optimista a roušky :-)
    „Vyplatí se roušky nosit, je to lepší než nic.“
    pesimista a roušky :-(
    „Nosit roušky je zbytečné, stejně neochrání.“

    Upozornění pro turisty cestující do Česka ve světovém turistickém zpravodaji ŠPRÝMAŘ:


    »Problémy« jsou České národní bohatství. Problém, který přijde sám, v podstatě pro občany Česka není problém. Pro ně jsou problémy jedině ty, které si vyrábí český občan sám. Když soused řekne o svých problémech, český občan ho potěší, když ho obeznámí se svými problémy. Většina lidí v Česku si své problémy hýčká. Přijde-li český občan o jeden vlastní problém, ihned si vyrobí jiný. Měřítkem hodnoty občana je v Česku množství jeho problémů.

    Vyprávět v Česku někomu „mám dobrou náladu“, se v Česku považuje za neslušné až urážlivé.

    Covid - nošení roušek a placebo efekt

    Co se v medicíně označuje jako placebo efekt, v psychologii se to řadí do oblasti sugescí. Sugesce hrají v covidové epidemii významnou roli.

    Placebo efekt – vliv psychických představ na zdraví obecně

    Co je placebo? Je to neškodná neaktivní látka – falešný lék, která vypadá jako lék nebo vakcína.

    Placebo
    z latinského placeo, „líbit se“, slovo se v medicíně začalo užívat na konci 18. století pro lék od lékaře způsobující u pacientů spíše potěšení než léčivé účinky. Placeba bylo v lékařství užíváno v dobré víře až do dvacátého století. To znamená, že se pacienti cítili lépe, i když dostali neúčinnou látku - placebo.
    Antiplacebo
    když někdo očekává neutrální látku a dostane aktivní lék.
    Nonplacebo
    aktivní lék podávaný jako účinný lék.

    Placebo látka se užívá při testování účinnosti léků. Skupina dobrovolníků se rozdělí na dvě stejnorodé skupiny. Jena dostává skutečný lék a druhá placebo. Dobrovolníci ani ošetřující lékaři předem neví, kdo dostává lék a kdo placebo.

    Srovnáním výsledků mezi skupinou osob beroucí lék a skupinou berouci se prokazuje vliv psychiky na zdraví. Některé experimenty ukazovaly až na třicetiprocentní úspěšnost placeba. Placebo nejvíce působí u nemocí, které mají psychické příčiny. V některých případech lze placebem vyléčit dlouhodobě nemocné.

    Placebo efekt může mít i negativní vliv na zdraví. Dobrovolníkům se například oznámí, že se mohou očekávat negativní projevy a popíše se jim jaké. Při užívání placeba se u mnohých tyto projevy začnou objevovat.

    Obdobně je tomu u skutečných léků. Když lékař přesvědčivě pacientovi oznámí, že mu dává velmi dobrý lék, tak 60% účinnost léku se může zvýšit až na 90 %. A naopak, Podá-li lékař pacientovi lék s účinnosti 90 % a vyjádři pochyby o účinnosti léku, jeho účinnost může klesnout z 90 % na 60 %.

    U placeba se v některých zdrojích uvádí v globálu až třicetiprocentní vliv na zdraví. Když má lék účinnost 60% a připočte se víra pacientů v účinnost léku, pak celková účinnost léčby je až 90%. Nevěří-li pacienti v účinnost léku, pak jeho účinnost klesne z 60% na 30%. Těch třicet procent působení je experimentálně vyzkoušené na skupinách pacientů. Jedna nedostává žádné léky a druhá dostává pilulky lékaři vydávané za léky, avšak bez léčivého obsahu, například ze škrobu. U škrobových pilulek hraje významnou roli samotná představa, které zvyšuje pravděpodobnost vyléčení až o 30 %.

    Covid - nošení roušek a placebo efekt alias sugesce

    Placebo efekt spočívá v psychickém mechanismu, kdy psychika pracuje ve prospěch očekávání. Očekává-li se zlepšení zdravotního stavu, psychika pracuje ve prospěch uzdravování. Pokud se očekávají nějaké negativní projevy, psychika pracuje ve prospěch těchto negativních projevů.

    Očekává-li dospělý nebo dítě, že mu nošení roušky bude způsobovat psychické či tělesné projevy, lze očekávat, že tyto negativní projevy se skutečně dostaví. Kdo si představuje, že nošení roušky je u něj bez problémů, pravděpodobně bude bez problémů. Bohužel tyto psychické jevy ve spojitosti s covidem jsou mimo odborný i veřejný zájem.

    Teoreticky se dá předpokládat, že pouhá víra v účinnost roušek a jejich nošení může snižovat nákazu až o 30 %. Pokud vezmeme 30% účinnost některých roušek, tak víra v jejich účinnost může zvýšit 30% účinnost na 60%. Proto šiřitele informací o neúčinnosti roušek přispívají k nárůstu nákazy virem COVID-19, za což by měli nést morální odpovědnost.

    Část populace má strach z nákazy od osob bez roušky. I kdyby fyzická účinnost roušek byla nulová, tak u ustrašených osob při potkávání lidí bez roušek se zvyšuje pravděpodobnost jejich nákazy.

    Covid a sugesce epidemie

    Dnes je všeobecně známo, že psychika ovlivňuje zdraví. V psychologii je velice zajímavá oblast, která se věnuje sugescím – vkládání slovních informací a představ do podvědomí. Informace týkající se zdraví podvědomě ovlivňují zdraví, negativní negativně a pozitivní pozitivně. V medicíně to řadí do oblasti placebo efektu.

    Celé léto naší občané poslouchali v médiích, že se v září očekává velký nárůst nákazy covidem, případně až pandemie.

    O prázdninách občané mnohem více cestovali, mnohem více se sdružovali s cizími osobami. Inkubační doba se předpokládá 2-10 dnů. Proto vy křivka nákazy se měla zvyšovat již v průběhu prázdnin. Nezvyšovala se, takřka stagnovala.

    Příchod září se stal spouštěčem sugescí covidové pandemie. Někde se uvádí, že asi 7 % populace snadno podléhá sugescím. Proto lze předpokládat, že pouhá prognóza covidové pandemie v září zvýšila počet nemocných minimálně o 7 %. Je to málo? Jenže těch 7 % šířilo nákazu a tím epidemii dále zesilovali.

    Egoisté a empatici - ovlivňují šíření covidu rozdílně

    Kdyby se egoisté chovali neegoisticky, nebyli by to egoisté. Jejich zásada: „Moje osobní zájmy jsou nad společenskými zájmy. Nikdo nemá právo mi něco zakazovat, mohu si dělat si, co chci.“

    Příčinou egoismu je nerozvinuté sociální cítění, proto nošení roušek a sdružování se pro zábavu vnímají pouze ve vztahu ke své vlastní osobě: „Když onemocním, je to jen moje věc.“ Egoisté si empatické chování vysvětlují jako pokrytecké nebo pod nátlakem, případně jako slepě poslušné. Jinak si empatické chování nedovedou vysvětlit.

    Empatické osoby se sociálním cítěním více myslí na druhé: „Když onemocním, není to jen můj problém, ohrozím tím celou moji rodinu a osoby v okolí. Mám odpovědnost za rodinu a blízké.“ Pro empatiky toto není pokrytectvím, oni to skutečně tak prožívají.

    Asociálním chováním extrémních egoistů při nákaze je, když se nakažený začne řídit heslem: „Když mám covid já, tak ať ho mají i ostatní.“ Za takové chování nesou morální zodpovědnost jejich rodiče.

    Empatici soucítí s druhými, pokud by druhé osoby vystavili nebezpečím nákazy od sebe, měli by výčitky svědomí. Proto empatici mnohem více dodržují karanténu a při nemoci se dobrovolně vyhýbají kontaktů s druhými osobami.

    NOŠENÍ ROUŠKY

    • Nošením roušky se zbytečně nevystavuji riziku nákazy, pomáhám tak chránit své blízké a osoby v okolí.
    • Pokud by měli nosit roušky pouze nemocní, aby chránili druhé, je to stigmatizace. To je důvod proč by mnozí nemocní roušky nenosili. Když nosí všichni, vnímám to jako projev solidarity s nemocnými.
    • Některé osoby mají strach, že se nakazí od osoby bez roušky. Samotná představa působí jako negativní placebo. Nošením roušky snižuji jejich strach a snižuji tak pravděpodobnost jejich nákazy.

    Empatik

    Zdravý pohyb – posilování imunity i proti covidu

    Nedostatek svižného pohybu vede tělo k útlumu a tím i k útlumu uvolňování imunitních látek do těla. V těle se kumulují jako rezerva pro případ zvýšené aktivity zvyšující riziko zranění, nebo při boji. Člověk je naprogramován pro život v divoké přírodě. Přitom stačí trocha zájmu, nějaký čas se vždy najde na dvacetiminutový svižný pohyb. O prázdninách mívali občané mnohem více zdravého svižného pohybu, byli odolnější vůči corona viru.

    Zdravý pohyb proti covidu - příklady:

    • Emotivní tanec na různé hudební motivy lze provozovat i v bytě za účasti celé rodiny. Hlasitá hudba a skákání až se sousedům třesou lustry, není podmínkou. Stačí půl hodiny denně.
    • Svižná chůze alespoň dvacetiminutová. V paneláku lze nahradit volnou chůzi po schodech.

    Dobrá nálada – posilování imunity i proti covidu

    Naší prapředci byli dobří pozorovatelé: „Dobrá nálada půl zdraví.“ Dnes i na knižním trhu se objevují odborné populární knihy popisující význam dobré nálady na zdraví. Dobrou náladu si musí pěstovat každý sám, jako květinu.

    Když není vůle, nějaká záminka k pasivitě se vždy najde: „V mém věku s tím nic nenadělám.“ „To stejně nepomůže.“ Když je vůle, způsob se vždy najde, některé podněty pro inspiraci, nejlépe začít hned:

    • Při chůzi venku zvednut hlavu a pohledy mířit do dáli. Skloněná hlava vyvolává sklon ke skepsi, smutku, pasivitě. Zdravě zvednutá hlava dodává optimismus. Je-li však již záklon, jedná se obvykle o nezdravě velkou sebedůvěru, která se může projevovat tvrdohlavostí až pýchou. To lze pozorovat u mnohých politiků v médiích, když stoupají na nejvyšší příčky, hlava se jim zvedá až do záklonu. Úměrně při sestupování klesá i hlava.
    • Svižný příjemný pohyb, nejlépe chůze či jízda na kole - po dvaceti minutách se začnou v těle uvolňovat hormony zlepšující náladu.
    • Zpěv – nemusí být hlasitý a nemusí být talent. Byl to zpěv, co pomáhalo v minulosti přežívat obyvatelům v nejchudších vesnicích, kde obyvatelé měli jen na přežití. Při skupinovém příjemném zpěvu se vytváří v psychice pocit sounáležitosti se skupinou a to je spouštěčem k uvolňování hormonu oxytocin. Velké množství může způsobovat až euforii a jeho nedostatek špatnou náladu až deprese. Přezdívá se mu sociální hormon a souvisí s citovým uspokojováním.
    • Tulení se s rodinnými příslušníky, jsme kontaktní tvorové. Příjemné tulení se rovněž stimuluje uvolňování oxytocinu. To je důvod, proč mnohé citově strádající děti vyvolávají pranice. Pranice v mnohých vyvolávají libý pocit, pranicí se citově uspokojují. Případný následný výprask je pro ně v jádru citová odměna. Člověk je řazen mezi kontaktní tvory, kteří se rádi mačkají k sobě. Zlobí neustále vaše dítě? Nestrádá citově?
    • Pocit sounáležitosti a následné zlepšování nálady mohou vyvolávat „černé“ hodinky s líčením (líčení je druh školního slohu). K pocitu sounáležitosti přispívají příjemné očními kontakty mezi posluchači a vyprávěčem. Příjemné oční kontakty jsou jedním ze spouštěčů oxytocinu.
    • Pokud máme pocit, že jsme zahlceni pouze problémy, vezmeme list čistého papíru, přeložíme ho napůl. Na jednu stranu píšeme svá negativa a na druhou svá pozitiva. Na obou stranách musí být stejný počet. Poté papír rozstřihneme a tu část s negativy definitivně zničíme. Lze to spálit nebo roztrhat na drobno a poté spláchnout nebo slavnostně hodit do potoka či řeky. Papír s pozitivy si dáme tam, kde ho máme na očích a občas si ho přečteme.
    • Pokud prožíváme zlost, nešíříme ji v rodině, ale zbavíme se jí. Chybou je zlost soustavně potlačovat. Tím nezmizí, ale kumuluje se a mnohdy končí výbuchem zlosti. Spouštěčem pak může být i banalita. Okolí se pak nechápavě diví, proč někdo vybuchl kvůli takové maličkosti. Nevěděli o nakumulované zlosti z jiných příčin.
          V minulosti při zlosti bývalo účinné štípání dříví či jiná fyzicky namáhavá práce. Náhradou můžete zlost vyběhat na schodech, vydřepovat nebo vyklikovat. Také pomůže zlost vykřičet ve skříni nebo do polštáře. Případně vezmeme staré noviny, zmačkáme a slisujeme do co nejmenší kuličky, tu pat roztrháme, rozcupujeme na co nejmenší kousky.

    Hormon oxytocin – zlepšování nálady a posilování imunity

    Moderní věda se pomocí velmi složitých a nákladných experimentů dostává k poznání, že láska, dotyky, mazlení a objímání jsou velmi důležité pro udržení zdraví, učení, vytváření partnerských i obchodních vztahů, pro udržení rodiny i dobrého fungování celé lidské společnosti. Například mazlení utuží partnerský vztah více než sex.

    Oxytocin se produkuje při příjemném dotyku. Cítíme se pak velmi dobře a nutí nás doteky opětovat. Žlázou uvolňující hormon oxytocin je neurohypofýza, která tvoří zadní lalok hypofýzy (podvěsku mozkového), jenž je pod hypotalamem.

    Faktory spouštějící uvolňování oxytocinu do krve:

    • Stimulace prsu, dělohy a vagíny u žen
    • Příjemné fyzické doteky, mazlení, objímání. Doteky potřebuje každý, intimní zóna je jen pro vyvolené. (Děti s autismem nemají rády dotyky a mazlení. V krvi mají nižší hladinu oxytocinu.) Potřebujeme se objímat a cítit, že jsme milováni, i kdyby mělo jít jen o domácího mazlíčka. Muži také chtějí objetí.
    • Časté kratší oční kontakty nebo delší oční kontakty vyvolávají pocit »jiskření«.
    • Častěji vyvolávaná představa sounáležitosti s blízkou osobou, s rodinou, přáteli, partnerem.
    Působení oxytocinu na mezilidské vztahy
    Dostatek oxytocinu Málo oxytocinu
    Podporuje budování láskyplného vztahu matky k dítěti (tzv. mateřská láska). Chladnokrevný vztah matky k dítěti.
    Zvyšuje důvěru k lidem. Snižuje důvěru k lidem.
    Vyvolává pocit důvěry a přátelství. Vyvolává pocit nedůvěry, odcizeni.

    Působení oxytocinu na psychiku
    Dostatek oxytocinu Málo oxytocinu
    Pocit pohody, spokojenosti. Zesiluje pocit nešťastnosti, nespokojenosti.
    Zvyšuje schopnost rozhodování. Zesiluje pocit nerozhodnosti, pasivity.
    Utlumuje úzkosti, strach (utlumuje aktivitu v amygdale). Zesiluje časté obavy a úzkosti.
    Zvyšuje schopnost učit se z vlastních chyb Zesiluje nepoučitelnost

    Působení oxytocinu na tělo
    Oxytocin zvyšuje odolnost vůči alkoholu.
    Oxytocin působí protizánětlivě.

    Zpočátku byl oxytocin dáván do souvislosti jen se sexem. Pocit »splynutí«, který tento hormon vyvolá při pohledu na milovaného člověka, přináší pocit klidu a pohody. Tím je možné vysvětlit, proč nosí lidé u sebe fotku milovaných osob.

    Oxytocin vyvolává také pocit důvěry a přátelství, což jsou klíče k úspěšné týmové spolupráci. Ta je dnes stále větší měrou vyžadovaná u zaměstnanců kapitalistických firem. Oxytocin tak vstupuje do hry v mezilidských vztazích.

    Uvolněný oxytocin se dostává v mozku do nucleus accumbens a navozuje stav, který usnadňuje pociťovat důvěru k partnerovi. Podle průzkumů může zabránit psychické panice, tedy pocitu strnutí ve stresu, či nerozhodnosti. Stačí jedno objetí s někým, kdo je vám blízký, a hned bude lépe reagovat. Oxytocin snižuje stres, působí na stresový hormon kortizol, zvyšuje odolnost vůči alkoholu (proto by alkohol neměl člověk pít sám).

    Oxytocin je nejsilnější přírodní protizánětlivý a omlazující prostředek. Je jedním z důvodů, proč lidé bez vztahů, nebo s minimálním projevem lásky předčasně stárnou. Výzkum na univerzitě v San Francisku ukázal, že ženy spokojené se svým partnerským vztahem mají vyšší hladinu oxytocinu než ženy bez partnerů nebo s problémovými vztahy.

    I politici jsou lidé, proto i jejich chování a jednání ovlivňuje množství oxytocinu v krvi. Bylo by pro společnost lépe, kdyby politici měli v krvi více, či méně oxytocinu?

    Imunitní systém - funguje jako splachovadlo

    S některými látkami v těle tvořící imunitu je to jako u zásobníkových splachovačů na WC. V klidovém stavu malý vytrvalý pramínek vody naplní splachovač, a když je třeba, vyvalí se z něho velká zásoba vody. Jenže, pak se zase musí čekat, než se naplní.

    Obdobně to funguje s imunitními látkami v těle. V určitých orgánech se produkují, avšak v malém množství. Když je tolik nepotřebujeme v těle, nejdou do těla, ale kumulují se v zásobnicích. Když je potřeba rychle posílit imunitu, do těla se rychle uvolňuje zásoba obranných látek.

    Tento systém je dán životem v divoké přírodě. Když je člověk v bezpečí a odpočívá, nehrozí mu povrchová zranění. Proto při malé aktivitě, ke které přispívá smutek, skepse, nedostatek pohybu se tlumí příliv obraných látek do těla. Tento regulační systém nezohledňuje civilizační prostředí, kdy v takovém stavu cestujeme dopravními prostředky a setkáváme se s nakaženými osobami.

    Při zvýšené tělesné aktivitě, jakou mají mnozí o dovolené, se do těla uvolňuje zvýšené množství obranných látek, neboť imunitní systém vyhodnocuje situaci jako zvýšené riziko úrazu. Nejvíce se imunitní látky uvolňují při velkých stresech. V přírodě to znamenalo setkání s predátory či jiné ohrožení života.

    U trvale stresovaných osob imunitní látky proudí přímo do těla a nevytváří se zásoby. Proto v případě akutní potřeby posílení imunitního systému není z čeho čerpat mimořádnou dávku imunitních látek.

    I zde platí zlatá moudrost našich prapředků: „Středí cesta, zlatá cesta.“ V oblasti imunity tomu odpovídal právě život o prázdninách – aktivní optimistický život.


    Věkem mladí a duchem staří si libují v naříkání, informace jen konzumují a nudí se.

    Věkem staří a duchem mladí si pěstují optimismus a stále se o něco nového zajímají, neustále něco tvoří.


    Čárka

    Autor:
    Publikováno:
    Aktualizováno: 28. 5. 2021

    Publikoval: Stanislav Hendrych
    Česká republika