Zlaté kapradí existuje
Zlaté kapradí je lidový název, botanicky je to podezřeň královská (Osmundia regalis) 04 – 1,5 m.
Z listů vyrůstají výtrusné klasy, z nichž se sypou »semínka« – výtrusy, ale nikdo neviděl na nich květy. To podnítilo bujnou fantazii nějakého dávného prapředka, které vymyslel pohádku o kouzelné síle květu zlatého kapradi. Kouzlo nikdo nemohl vyvrátit, protože nikdo nikdy toto kapradí neviděl kvést. Důvod je prostý, kapradiny nekvetou.
V České republice je vyhynulou rostlinou, pravděpodobně v důsledku odvodňování mokřadů. Chráněným druhem je v Polsku, Maďarsku a Německu. U nás roste v botanických zahradách a parcích, případně na nějaké zahrádce (např. na zahrádce autora).
Bez kapradin by nebylo černé uhlí
V době před 345 – 280 miliony let pokrývaly část země bažinaté vegetace. Většina z těchto rostlin byly kapradiny, některé byly velké jako stromy. Přestárlé kapradiny padaly do bažin, při nedostatku kyslíky nedocházelo k úplnému rozkladu. V průběhu milionů let byly tyto bažina opakovaně zanášeny písky z erozí skal. V uhlí lze nalézt otisky těchto dávných kapradin. Stromové kapradiny v některých zemích stále rostou.
Stromové kapradiny
Stromové kapradiny stále existují. Jejich rozšíření sahá od tropických deštných lesů jihovýchodní Asie až po vlhké horské lesy jižní Austrálie. V přírodě dorůstají do 6-12 metrů. Jejích oddenky (kmeny) s věkem zachovávají stále stejný průměr, nerostou do šířky jako jiné stromy.
Stromové kapradiny u nás lze nalézt v některých sklenících botanických zahrad. Na první pohled vypadají jako obyčejné palmy, ale na zeleném rubu listů lze nalézt hnědé výtrusnice.
Jako miniatura stromové kapradiny vypadá starý pérovník pštrosí, může mít oddenek nad zemí vysoký až půl metru.
Krátký oddenek kapradiny může být delší než dlouhý
Oddenky plní funkci stvolu, jako u mnoha rostlin z něho vyrůstají listy. V botanice u kapradin se rozlišují krátké a dlouhé oddenky, na základě délky oddenku mezi vyrůstajícími listy.
Kapradiny, jejíž listy vyrůstají ze země jednotlivě, mají podzemní dlouhé a celkem tenké oddenky. Samotné oddenky by neudržely listy vzpřímené, vzpřímenost zajišťuje půda. Sem patří například kapradiny:
Kapradiny s tzv. krátkým oddenkem mívají řapíky listů tak těsně u sebe, že si vytváří vzájemně oporu. Listy těchto kapradin nejčastěji vyrůstají v podobě nálevky nebo růžice. Konce oddenků odumírají pomalu, proto tzv. krátký oddenek může být i půl metru dlouhý. Příklady kapradin s krátkým oddenkem:
Zásluhou soustavného růstu oddenků mohou kapradiny nepřetržitě žít i staletí, pokud přetrvává vhodné prostředí.
Minimální spotřeba vody
Minimální spotřebu vody má sleziník routička 3-10 cm. Přísun tohoto minima však potřebuje mít zajištěn, stačí vlhkost ze skalních puklin. Voda v listech proudí velmi pomalu. Když listy zavadnou vlivem sucha a pak zaprší, trvá několik dnů, než se voda dostane do konečků listů.
Osladič obecný v době nedostatku vody (sucho nebo holomrazy) svíjí listy a tím zatáhne průduchy, jimiž se odpařuje voda. Při dostatku vody své listy zase rozvine.
Plovoucí kapradina u nás
Nepukalka vzplývající (Salvinia natans) je vzácně vidět plavat na některých rybnících. Výška 0,01 m, ale do šířky i 0,1 m. Je kriticky ohrožená, stále ustupuje.
Největší naše kapradina
Je to hasivka orličí z čeledi hasivkovitých (Denstaedtiaceae), může dosahovat 0,5 až 2 m. Vytváří hustý porost, na jehož krajích jsou mladší oddenky s menšími listy. Ty velké bývají uprostřed a tak unikají pozornosti.
Jméno hasivka má odvozeno od hašení požárů. Oddenek kapradiny roste až půl metru pod zemí, proto ho nezničí lesní požáry. Zelený porost hasivky brzy po požáru je nápadný, jako by uhasila požár, aby mohla růst.
Další v pořadí velikosti je několik druhů rodu kapraď (Dryopteris), některé dorůstají až do 1,5 m.
Nejmenší naše běžné kapradiny
K nejmenším našim kapradinám patří sleziníky, které jsou celoročně zelené: sleziník routička 0,05 -0,2 m (obvykle roste na vápnitých horninách) a sleziník červený 0,02 – 0,25 m.
Ty můžeme nejčastěji vidět na starých zídkách k nelibosti majitelů, protože urychlují erozi zdiva. Oblíbené mají zdi na hradech a zdiva starých mostů. Tam se můžete často setkávat s celoročně zeleným sleziníkem routičkou a sleziníkem červeným.
Do rodiny patří sleziník severní 0,05 – 0,15 m, který roste na skalách v okolí lesů. Lesy stíní skály a zajišťují minimální vlhkost skalních puklin.
Další zajímavosti o kapradi
Motivy - S motivy kapradin se můžete setkat na obrazech, na oděvech, prostírání, na nádobí, i v písních (např. „V stínu kapradiny“ zpívá Jana Kratochvílová). Povídka Josefa Čapka „Stín kapradiny“, sloužila jako předloha pro film „Stín kapradiny“ (1984).
Potravina - V některých zemích slouží mladé výhonky kapradin jako zeleninová příloha. Jinde dovedou připravovat i oddenky. Pozor, kapradiny jsou do určité míry jedovaté. Z kapradinových oddenků se kdysi dělal prášek, který se smíchal s moukou z obilnin a používal k výrobě chleba.
Léčitelství - Jejích jedu se užívalo v léčitelství, k hubení cizopasníků ve vnitřnostech. Při předávkování může dojít k závažné otravě. Zejména v Číně se v léčitelství užívají oddenky některých kapradin. Dnes se užívají v homeopatii.
Symbolika - Kapradiny symbolizují klid a harmonii. Jsou i symbolem skromnosti, některé rostou v takových podmínkách, kde jiné rostliny nedovedou žít: nehostinné skalní pukliny či temné lesy.
Pěstovaní orchidejí - Oddenky kapradin se rozkládají velmi pomalu, proto sekané oddenky se často užívají jako substrát pro pěstování orchidejí.