Výchova dětí v rodinách – výchova násilníků, radikálů

Výchova dětí v rodinách – výchova násilníků, radikálů

K výchově násilníků, radikálů

Je s podivem, kolik mírumilovně orientovaných rodičů, i když chtějí mít dítě mírumilovné, realizuje řadu výchovných bodů pro výchovu násilníků (agresorů). Mírumilovnosti zde není myšlena submitivita, bázlivost, pasivita apod., ale zdravá asertivita – prosazování vyjednáváním a hledáním vyhovujících kompromisů.

Společenský vztah k agresivnímu chování je proměnlivý v prostoru i čase, liší se i ve společenských skupinách. V mnohých arabských zemích je zlostné chování násilníků společensky vnímáno jako pozitivní projev zdravé přirozené síly a projevy zlosti jako projevy Boží síly.

Násilnické osoby jsou v těchto zemích společensky uznávané a uznává se tam právo řešit mezilidské konflikty zastrašováním násilím a silou. Mnoho lidí tam uznává zákon krevní msty - "krev za krev". V Evropě naopak násilnické chování je považováno za negativní projev špatného sebeovládání.

V Evropě závažné mezilidské konflikty řešívají soudy a krevní msta je postavena mimo zákon. V této oblasti jsou tyto kultury protichůdné. Taktéž je protichůdné hodnocení agresivity mezi mírumilovnými politickými stranami, hnutími a radikálů. (Radikální nikoli z pohledu, že jdou ke kořenům problémů, ale že problémy řeší rázně až bezohledně násilně - radikálně.)

Položky agresivita, násilí, zlostnost jsou složitější, než jsou vnímány veřejností. Ani sociologie, pedagogika či politologie nemají shodné pojmosloví s psychologií, která má agresivitu nejvíce prozkoumanou. V odborných slovnících různých věd se pojmy vztahující se k agresivitě liší, roto přílohou je propracovaný malý slovníček.

Co se stane, když se v nějaké skupině koncentrují silní agresoři? Osobám pod 18 let nedoporučuji otvírat článek "Popraviště aneb Zpověď volyňského Čecha; vraždění pokračuje …"
olser.blog.idnes.cz

Obecný profil vyhraněných násilníků, radikálů

• Násilí je u násilníků, z nich rekrutovaných radikálů, strategicky způsob řešení konfliktů, často doprovázené zlostí. Pokud jsou nuceni potlačovat svou zlost, pak se v nich zlost hromadí a časem hledají obětního beránka, na němž by svou zlost vybili. V některých agresívnějších společnostech to bývá kolektivní obětní beránek, obvykle nejslabší skupina společnosti, která se nedovede úspěšně bránit. Může jím být náboženská skupina, etnikum, rasa atd. – viz nacisté, fašisté, rasisté atd.
• Uznávají sílu a neuznávají smířlivé, mírumilovné osoby, demokratické či liberální vedoucí. Mírumilovné osoby vnímají jako změkčilé, zbabělé, neživotaschopné (fenomenologie vnímání). Nevěří v existenci silné mírumilovné osoby, nevěří, že všechny zdravé osoby nejsou v jádru silně násilnické, agresivní.
• Sympatizují s idejemi obhajující rázná a násilná řešení konfliktů.
• Upřednostňují společnost, kde se uznává mocenský řád až militantní zřízení
• • Pokud mají chronickou zlost, nemívají nikdy výčitky svědomí. (Zlost vypíná úzkosti, které jsou základem výčitek svědomí. Není-li úzkost, nemohou být ani výčitky svědomí.)

Výchova dětí v rodinách k násilí, radikálnosti

Výchova násilníka začíná již od batolecího věku. Proto je potřeba, aby rodiče přistupovali k výchově zodpovědně již od batolecího věku a nenechali nic náhodě. Co se zanedbá, velmi těžce se napravuje

a) Batolecí věk

• Plně uspokojovat všechny potřeby dítěte.
• Jídlo a spánek řídit zcela podle zájmů dítěte, prostě přizpůsobovat se dítěti, aby si navykalo vždy prosazovat své potřeby a neučilo se sebeovládání.
• Případné projevy zlosti dítěte doprovázet úsměvem.

b) Předškolní věk

• Navykat dítě, že své potřeby si musí prosazovat zlostí, proto nereagovat na prostá slovní přání, ale počkat, až bude dítě projevovat zlost a pak teprve uspokojit jeho přání. Zde není potřeba mít obavy, děti si na zlostný, násilnický způsob prosazování svých potřeb rychle zvyknou.
• V žádném případě nerozvíjet u dítěte schopnost empatie, mohlo by pak mít zábrany při násilnickém chování. Zdůrazňovat, že je v pořádku, když se násilnicky chová vůči vrstevníkům či sourozencům.
• Chválit dítě, když se začne projevovat zlostně až násilnicky.
• Vštěpovat dítěti, že zlostné, násilnické chování je projev zdravé vitální síly a mírumilovní lidé jsou změkčilí a neživotaschopní.
• Na veřejnosti vždy obhajovat zlostné a násilnické chování svého dítěte a z jeho agresivity vždy obviňovat druhé, nějaká záminka se vždy najde.

c) Školní věk

• Jakmile dítě nastoupí do školy, přejít z měkké liberální výchovy na tvrdou výchovu. Protože do té doby dítě nebylo zvyklé se podřizovat, začne se u něho rozvíjet vzdor - zlost, která je potlačována, kumuluje se. Tím se dosáhne trvalého prožívání zlosti, která se stane přirozenou součástí jeho osobnosti.
• Poskytnout dítěti nějakého obětního beránka, na kterém si může beztrestně vybíjet svou zlost. Například označit nějakou skupinu dětí, které může beztrestně bít, pro odlišnost víry či jiného přesvědčení, etnické skupiny, rasy, nebo jen původ z určité čtvrti.
• Postupně dítě seznamovat s idejemi povznášející zlostné chování jako nejvyšší projev Božské síly.
• Poskytovat dítěti hračky, počítačové hry, filmy s násilnickou tématikou, kde vítězí vždy ti nejsilnější.
• Všechna mírumilovné ideje označovat jakou největší zlo, zhoubu lidstva.
• Ideální je stále udržovat dítě ve zvýšeném stresu neboť zvýšený stres zvyšuje sklony ke zlostem a tím i k násilnostem.

Zde je zajímavé, že rodičům podaří snadno vychovat z dítěte násilníka, i když rodiče mohou mít mírumilovné chování. Zde není podmínkou být dítěti vzorem.

Zlost se snadno přenáší paraverbální komunikaci, obvykle nevědomky. Lze pozorovat některé rodiče se zlostí v hlase, jak usměrňují dítě k mírumilovnému chování: aby nekřičelo, neubližovalo, nebouchalo, nedovádělo, nerušilo atd. Přitom si neuvědomují, že hlavní příčinou nežádoucího chování jejich dítěte jsou oni sami.

Pokud chcete vychovávat zlostné dítě, hovořte s ním vždy se zlobou v hlase.

VAROVÁNÍ: S čím je potřeba počítat při výchově

1. S tím, že lidé v okolí nebudou mít rádi rodiče násilníka, případně násilníka kriminálníčka.
2. Až bude dítě silné, že rodiče přepere, počítat s domácím násilím, že kdyby dospělému dítěti někdy odporovali, tak je prostě bezohledně zmlátí, to v tom lepším případě.
3. Také je potřeba dopředu počítat, že rodiče se proslaví tím, že jejich dospělé dítě se může iniciativně zapojit do nějaké teroristické skupiny, či skončí ve vězení.

Myslete kriticky a vše si ověřujte. Záleží jen na vás, jak se bude vaše dítě převážně chovat v dospělosti.

Myslete kriticky a vše si ověřujte.